Vždyť to vůbec nedává smysl?!

[Colonel32]

Ačkoli chápu, že Lego sety často jsou nějakým způsobem optimalizované za účelem zvýšení hratelnosti nebo omezení počtu dílů v setu, občas narazím na věc, která mi přijde jako naprostá absurdita už z principu.

Za mne 1. místo na tomhle seznamu prostě musí patřit setu 7822 "Nádraží" z roku 1980. Drobná nádražní budova, druhé nástupiště a lávka, která vede k druhému nástupišti. Jenže - mezi budovou nádraží a druhým nástupištěm je pouze jedna kolej a Lego nedělalo žádný vlak, který by měl dveře pouze z jedné strany. Celé druhé nástupiště a lávka jsou tedy v setu úplně zbytečně, protože do jakéhokoli vlaku, který zde zastaví, se vždycky dá nastoupit z nástupiště u nádražní budovy.

Toho, že to nebylo úplně šťastné řešení si zřejmě všimli i někteří designéři/marketéři, protože na některých propagačních materiálech z té doby se v rámci legového kolejiště objevuje alternativní model nádraží, což je naprosto unikátní. Současně se v oficiálních materiálech objevují alternativní varianty této lávky, která je ale prodloužená přes 2 koleje (např. katalog vlaky 1981). A samozřejmě, návod na dlouhou lávku najdete i ve vlakovém idea booku 7777.

[Colonel32]

Jako druhé místo mi přijde parní lokomotiva ze setu 7750, také z roku 1980. Svým způsobem mi přijde až zarážející, jak dlouho mi trvalo si toho všimnout, ale na mojí omluvu mi ta lokomotiva nikdy nepřišla zas tak extra zajímavá, aby to ospravedlnilo její naprosto absurdní tržní cenu. A tak jsem jí vždycky obcházel obloukem. Až při listování encyklopedií 12v vlaků od Holgera Matthese mi došlo, o jak velký paskvil se vlastně jedná.

Pokud se člověk podívá pořádně, tak mu dojde, že tam ten tendr absolutně nemá co dělat. Lokomotiva má na boku vany na vodu a za kabinou uhlák. Nemá volný průchod z kabiny do tendu, takže doprava uhlí z tendru na lokomotivu by byla krajně komplikovaná, i když ne nezbytně nemožná. Teoreticky by se dala přečerpávat aspoň voda, ale k tomu v 80. letech nebyl důvod, protože dokud existoval pravidelný parní provoz, tak se taky dala dobírat voda skoro kdekoli. Skoro mám pocit, jakoby lokomotiva byla původně designovaná pro ruční pohon a nápad s motorizací v tendru přišel na poslední chvíli, kdy už nebylo možné lokomotivu překopávat, a tak tam ten tendr prostě jen dolepili.

V porovnání s tím se v ideabooku 7777 z roku 1981 nachází návod, jak s použitím dílů ze 7750 postavit opravdovou velkou parní lokomotivu - kabina otevřená dozadu směrem k tendru, volný průhled pod kotlem - tam už je z logického hlediska všechno správně.


 

[fulda]

... Lokomotiva má na boku vany na vodu a za kabinou uhlák. Nemá volný průchod z kabiny do tendu, takže doprava uhlí z tendru na lokomotivu by byla krajně komplikovaná...

No proto je ten druhej fig na tendru a ne v lokomotivě. On prostě přehazuje uhlí z tendru do uhláku no. To není topič, ale přehazovač uhlí.