K čemu je Multipart (.mpd) a jak na něj v MLCadu

Založil Rob, 09.05.2005, 11:11:37

Předchozí téma - Další téma

0 Uživatelé a 1 Host prohlíží toto téma.

Rob

Reakce na žádost KLF, i když mám pocit, že stačilo trochu číst (v helpu k MLCadu je k multipartu celá kapitola, stačí stisknout F1) Český help do MLCadu je k dispozici  tady



K čemu je multipart

Řekněme, že se snažím postavit třeba takovéhleho pavouka:


Nechme stranou, zda by to ve skutečnosti šlo (nešlo). Důležité je, že pavouk má šest nohou a vymodelovat byť jen jednu z nich je docela lahůdka. Nohy jsou v roztodivných úhlech a celkem slušně "zalámané" samy o sobě,

Normálně by se to dělalo tak, že člověk pracně vymodeluje jednu nohu, pak pracně vymodeluje druhou, a pak se nejspíš zblázní nebo toho nechá.

Líp se to udělá tak, že se pracně vymodeluje jedna noha, pak se zkopíruje a rozmnoží přes schránku. To sice funguje, má to ale dost nevýhod:

  • V seznamu součástek je dost zmatek - máte tam půl miliónu zbytečných dílů
  • S nohou se špatně manipuluje - je to 6 na sobě nezávislých součástek - a kolikrát se stane, že při manipulaci nějakou zapomenete označit.
  • výsledný .ldr soubor je asi tak třikrát objemnější než by musel být. Někomu (většině) lidí je to putna poněvadž nepamatujou, jaké to je programovat Ondru s 18 kb paměti. Mně ne.

Multipart dokument využívá toho, že se část modelu (v tomto případě noha)  několikrát identicky (tedy bez modifikací) opakuje - všimněte si, že je tam sice různě natočená, tvar je ale tentýž.


Fígl je v tom, že se tahle část (noha) prohlásí za jeden celek (něco jako skupina) a pak se s ní manipuluje jako kdyby to byla jediná součástka.

Výhody z toho plynoucí jsou snad jasné: ušetřím si práci, místo na disku a mám větší pořádek ve svém modelu. Navíc můžu jednotlivé submodely využívat jinde - kupříkladu tuhle nohu bych mohl použít v modelu stonožky s minimálním úsilím (všimněte si změny barvy. V .mpd dokumentu to jde jedním kliknutím):


Jak na to

Řekněme, že už jsem vymodelovat tělo a potřebuji ty nohy.


Kliknu na menu Multipart a zvolím Nový model. Tím se mi otevře nové modelovací okno. Vyplním údaje o submodelu - jeho jméno a popisek - a začnu modelovat. Všimněte si, že se nemusím starat o orientaci v prostoru. Prostě stavím tak, jak mi to je pohodlné.


Když jsem se submodelem hotov, přepnu se zpět do původního modelu - v seznamu submodelů (to je ten řádek nad seznamem součástek modelu, ten s nápisem  "Aktivní model") vyberu model, na kterém chci pracovat (nejspíš ten pavouk).
Teď jen potřebuju ty nohy přidat k tělu. Ve stromu součástek rozbalím větev "Document" a vyberu si nohu.


Tažením - tak, jak jsem zvyklý ze stavění s normálními kostkami - ji přetáhnu na plochu a dám tam, kam potřebuji. Všimněte si, že je tam napsáno "PART" což znamená "součástka" Pro MLCAD se nyní celá noha skutečně chová jako jedna součástka (v kontextu celého modelu), takže jí lze přiřadit polohu, orientaci, střed rotace atp.


Když se mi na té noze něco nelíbí, otevřu si submodel "noha.ldr" a pozměním to tam. Změny se automaticky provedou všude, kde je submodel použit.

Doufám, že je to dostatečně istruktážní. Pokud se dobře pamatuji, nenapsal jsem o moc víc, než je v helpu. (o další anipulaci se submodely se dočtete právě tam).

Dalo by se o tom napsat víc. informaticky postižení jednici by neměli s .mpd dokumenty mít po mentální tránce problém, protože je to interpretace zapouzdření a dědičnosti v LDraw světě (noha je objekt - v kontextu pavouka nedělitelný a s nějakými vlastnostmi, zatímco když ji budu editovat tak vidím její strukturu a tu mohu libovolně měnit. To samozřejmě funguje i vnořeně. Rekurze se nepovoluje)

Asi nejlepší rada: experimentujte sami. Model pavouka dávám k dispozici:

Pokud jsou nejasnosti, klidně se ptejte.
Rob

KLF

Robe vdaka ! Cital som aj help v ML-Cad (cez "Help"), ale enjak mi to z toho nebolo celkom jasne. Myslim, ze Ty si to napisal ovela lepsie ! Este raz vdaka !
Terminated.