Křižovatky

[Dansson]

Hádejte co jsem dostal na ježíška??...................jo křižovatky... Někde jsem tady na fóru zachytil, že se už nebudou dělat, tak sem je dostal na poslední chvíli. Jo a taky jsem tady někde slyšel, že ve skutečnosti taková kolejová křižovatka neexistuje. To musím říct, že to není pravda- i kolejová křižovatka existuje a vypadá přesně jako ta od lega.

[KLF]

A uz bola aj crashovica ?

[Colonel32]

To musím říct, že to není pravda- i kolejová křižovatka existuje a vypadá přesně jako ta od lega.

Potom by me docela zajimalo kde. Protoze kolejove krizovakty s uhlem 90' jsem videl pouze v nekterych dolech. Mozna teoreticky na tramvajovych kolejich. Ale pokud mate nekho modelovou zeleznici, tak tam jsou krizovatky, ktere maji ten uhel, ktery koleje sviraji mnohem mensi, a ty se skutecne pouzivaji i na zeleznici, ale pouze v zeleznicnich stanicich.

[TomG]

Podle knizky o zeleznicnim modelarstvi jsou krizeni 15 a 30 stupnu, plus se delalo i 90 stupnu pro koleje vysky 2,5 mm, ale realne jsem to krizeni videl fakt jen na tramvajich

[Dansson]

No bouračky už byly, ale všechny nechtěné. Co se týče těch křižovatek, tak máte pravdu měl jsem na mysli to křížení tramvajových kolejí s vlakovými, ale to je přece jedno protože rozchod je tuším stejný. Jinak sem rád, že lego tento díl udělalo i kdyby ve skutečnosti neexistoval, protože je s ním opravdu zábava a je to další zpestření kolejiště, ale to většina z vás už asi ví....
Jo a chtěl jsem se zeptat, jestli se někdy podařilo někomu nastavit rychlost dvou vlaků  na dvou okruzích tak, že do sebe nenarazily třeba ani po hodince, mě se to totiž nedařilo, dříve či později se jeden vždy začal přibližovat, takže sem věděl že bouračka se blíží a blíží....

[Colonel32]

tramvajove a vlakove koleje maji sice stejny rozchod, ale jiny tvar kolejnic

[KLF]

No bouračky už byly, ale všechny nechtěné. Co se týče těch křižovatek, tak máte pravdu měl jsem na mysli to křížení tramvajových kolejí s vlakovými, ale to je přece jedno protože rozchod je tuším stejný. Jinak sem rád, že lego tento díl udělalo i kdyby ve skutečnosti neexistoval, protože je s ním opravdu zábava a je to další zpestření kolejiště, ale to většina z vás už asi ví....
Jo a chtěl jsem se zeptat, jestli se někdy podařilo někomu nastavit rychlost dvou vlaků  na dvou okruzích tak, že do sebe nenarazily třeba ani po hodince, mě se to totiž nedařilo, dříve či později se jeden vždy začal přibližovat, takže sem věděl že bouračka se blíží a blíží....

Ako ktore tramvajove kolaje. Liberec, Bratislava, alebo Linz maju uzsi rozchod.
Co sa tych rychlosti na 2 okruhoch tyka a narazenia - to sa pri rozdielnych rychlostiach stane na 100%. Matematika nepusti.

[Micho]

....
Co sa tych rychlosti na 2 okruhoch tyka a narazenia - to sa pri rozdielnych rychlostiach stane na 100%. Matematika nepusti.

Doplním, že rovnakú rýchlosť sa určite nepodarí nastaviť. Niekedy som testoval 6 motorčekov, parametricky sa jemne od seba líšili. A tým plne platí, čo napísal KLF.

[Raistlin M]

Tak...pokud bys si na to vybral trochu času, tak si to spočteš tak, aby to šlo. Určitě spočítáš, aby ti to jezdilo bez bouračky třeba hodinu. Je to o znalosti průměrné rychlosti obou souprav a přibližné vzdálenosti počátečních bodů obou souprav od křižovatky. Pak je to matematika pro 2. stupeň ZŠ.
Pokud bys chtěl teoreticky zajistit bezbouračkový stav do vybití baterek , nastavíš do rovnic čas o hodinu přesahující čas výdrže baterek a situaci tak nastavíš.
Je to ale dle mého děsná pakárna

(rychlosti souprav bys samozřejmě musel zjistit experimentálně)

[Micho]

Tak...pokud bys si na to vybral trochu času, tak si to spočteš tak, aby to šlo. Určitě spočítáš, aby ti to jezdilo bez bouračky třeba hodinu. Je to o znalosti průměrné rychlosti obou souprav a přibližné vzdálenosti počátečních bodů obou souprav od křižovatky. Pak je to matematika pro 2. stupeň ZŠ.
Pokud bys chtěl teoreticky zajistit bezbouračkový stav do vybití baterek , nastavíš do rovnic čas o hodinu přesahující čas výdrže baterek a situaci tak nastavíš.
Je to ale dle mého děsná pakárna

(rychlosti souprav bys samozřejmě musel zjistit experimentálně)

Parametrické odchýlky motorčekov sú síce malé, ale na druhej strane dosť veľké nato, aby sa ti to reálne podarilo nastaviť. Podľa mňa ti tá presná matika v tomto prípade reálne nepomôže a nenastavíš to. Jedna hodina je veľmi dlhý čas.

Existuje ešte jedna teoretcká možnosť, postaviť tak veľkú trať, že tie motorčeky sa za tú jednu hodinu fakt nezrazia.

Inak niečím blízkym ohľadom vlakových motorčekov som sa zaoberal tu -  6 rušňov na jednej trati. Je tam aj príloha v pdf venovaná elektrickým meraniam. Zrejme ste to videli, ale pripomínam to pre istotu. Sú tam aj merania sólo motorčekov ...

[Pedro]

Souhlasím s Micho, každý motůrek (nebo motorek) má svoje charakteristiky.
Rychlost soupravy však záleží i od zátěže, teoreticky lze postavit dvě soupravy a u jedné (té rychlejší) regulovat rychlost váhou (hmotností) nákladu. Experimentoval jsem prakticky a dva motůrky u kterých na uzavřeném okruhu rychlejší dohnal pomalejšího během 2 min. jsem metodou pokus-omyl dosáhl 20 min do setkání pomalejšího s rychlejším.

[Llevelyn]

No to bude tím, že zatím žádnou trať v provozu nemáme a nápad "jak na to" byl čistá teorie...
Však my poznáme, jen co budou vláčky..no....drápkem už jsme se chytili

[Raistlin M]

Llevelyn: Kuš ženo!!!!!  Teorie je správná, pánové jen špatně čtou.

Micho+Pedro: Kdyby jste pořádně četli celý můj příspěvek, dočetli by jste se na konci něco o tom, že rychlost souprav (těch se kterými chci dosáhnot svého cíle) je třeba určit experimentálně. Ve svých výpočtech pracuji také s průměrnou rychlostí.
Pokud určím u obou souprav jejich rychlost ( mladý fyzik dodá, že na to není třeba tachometr), mám s čím počítat a motorky mohou být výkonné a rozlišné jak chtějí. Já dokonce dojdu tak "nemravně" daleko, že vyzkouším jednotlivé soupravy zvlášť na kýžené trati a to v rámci okruhu , který chci s nimi takto projíždět. Zcela "neurvale" při experimentu začnu na místě nežádané srážky a skončím naprosto "převratně" tamtéž.
Pak dojdu k "revoulučním" výsledkům.

PS: Příště bude následovat diskuse na téma: Jakou má foton váhu? Dokážu vám, že to za moc nestojí

[betakaroten]

tramvajove a vlakove koleje maji sice stejny rozchod, ale jiny tvar kolejnic

V Praze se o tvaru tramvajových kolejnic nedá hovořit :-ú ale v Ostravě prý mají stejný profil jízdní plochy jako na železnici.
90° křižovatku na železnici jsem viděl někde na trase Františkovy Lázně - Praha (kdyžtak můžete zapátrat po příčinách mé sklerózy), kde vlečková kolej křižuje na nádraží hlavní trať.

[Colonel32]

takze zatim mame jednu vlakovou krizovatku 90' v cele republice, to uz lego mohlo spis udelat tocnu....

[betakaroten]

To ne jen jednu, ta vlečka křižovala víc kolejí

[peter]

Já z vlastní zkušenosti také neznám případ, kdy na železnici byla použita 90° křižovatka (tedy vyjma i zde již zmíněných dolů nebo tramvají). Avšak co mi u Lega není vůbec jasné, proč ji vůbec udělalo, když v Duplu u kolejí mají klasickou křižovatku (např. #2737)

[rdk]

Avšak co mi u Lega není vůbec jasné, proč ji vůbec udělalo, když v Duplu u kolejí mají klasickou křižovatku (např. #2737)

Co třeba proto, že v případě malých kolejišť je to daleko užitečnější díl? Většině zákazníků lega je IMO jedno, že takovéto křižovatky se běžně nepoužívají...

[Dansson]

Souhlas s RDK, jde přece o míru hratelnosti a tu má tato křižovatka podle mého mínění dost velkou. Jinak můžu potrvdit, že v Ostravě je tvar kolejnic stejný pro tramvajky stejně jako pro vlaky, tudíž je zde řada těchto křižovatek ve skutečnosti. Jenom mě překvapila ta zpráva, že v každém městě mají tramvajové koleje jiný tvar.......to se musí dělat rozdílné speciální podvozky pro každé město???......nebo jak?

[KLF]

Souhlas s RDK, jde přece o míru hratelnosti a tu má tato křižovatka podle mého mínění dost velkou. Jinak můžu potrvdit, že v Ostravě je tvar kolejnic stejný pro tramvajky stejně jako pro vlaky, tudíž je zde řada těchto křižovatek ve skutečnosti. Jenom mě překvapila ta zpráva, že v každém městě mají tramvajové koleje jiný tvar.......to se musí dělat rozdílné speciální podvozky pro každé město???......nebo jak?

Jazdim na elektrickach v Bratislave (externista). Kolaje maju rozne tvary, ale to vobec nie je podstatne. Podstatny je rozchod a tie su BEZNE uzivane dva: cca 1000mm a cca 1400mm. (Vlaky maju 1400).

[rdk]

.......to se musí dělat rozdílné speciální podvozky pro každé město???......nebo jak?

I kdyby se musely dělat pro každé město jiné podvozky, tak je to tak drahý "špás", že výrobci šalin je moc rádi nacustomizují, pokud si město nějaké objedná...

[Colonel32]

Podstatny je rozchod a tie su BEZNE uzivane dva: cca 1000mm a cca 1400mm. (Vlaky maju 1400).

Blbost. Vlaky maji 1435 mm.

jinak podstata je v tom, ze zeleznicni a vlakove koleje maji vetsinou jiny tvar, ale pokud maji stejny rozchod, tak se s tramvajema da jezdit po zeleznici a z zeleznici po tramvajich... problem je v tom, ze vlaky by mohly mit vetsi okolky nez hloubka zlabu, a hlavne, tramvaje maji male polomery, takze by to tam normalni vlak nevytocil. Realne tedy plati pouze to, ze pokud je stejny rozchod, da s s tramvajema jezdit po zeleznicnich kolejich.

[betakaroten]

Souhlas s RDK, jde přece o míru hratelnosti a tu má tato křižovatka podle mého mínění dost velkou. Jinak můžu potrvdit, že v Ostravě je tvar kolejnic stejný pro tramvajky stejně jako pro vlaky, tudíž je zde řada těchto křižovatek ve skutečnosti. Jenom mě překvapila ta zpráva, že v každém městě mají tramvajové koleje jiný tvar.......to se musí dělat rozdílné speciální podvozky pro každé město???......nebo jak?

Jazdim na elektrickach v Bratislave (externista). Kolaje maju rozne tvary, ale to vobec nie je podstatne. Podstatny je rozchod a tie su BEZNE uzivane dva: cca 1000mm a cca 1400mm. (Vlaky maju 1400).

Na "tvaru" kolejnic záleží také. Kolejové kolo se totiž skládá z disku a obruče, která se dá vyměnit, když je příliš sjetá nebo neodpovídá jiným parametrům: důležitá je šířka obruče, jízdní plocha (válec, kužel, nebo složitěji definovaná plocha) a tloušťka okolku (tlustý okolek by se nemusel vejít do žlábku, který u tramvajové kolejnice vymezuje vůli mezi kolejnicí a dlažbou). Výměnou obruče se dá i "doladit" rozchod (např. 750 až 762 mm - tzv. "bosenský" rozchod, 1520 až 1524 mm - bývalý SSSR, 1435 až 1450 mm - tram býv. NDR).

...Realne tedy plati pouze to, ze pokud je stejny rozchod, da s s tramvajema jezdit po zeleznicnich kolejich.

Taky ne - tram mají tenčí okolek a na výhybkách by mohly vykolejit, neboť je nepřidrží přídržnice.

[KLF]

Blbost. Vlaky maji 1435 mm.

Nabuduce lepsie citaj moje prispevky, pred tym nez odpovies blbost ty.

jinak podstata je v tom, ze zeleznicni a vlakove koleje maji vetsinou jiny tvar, ale pokud maji stejny rozchod, tak se s tramvajema da jezdit po zeleznici a z zeleznici po tramvajich... problem je v tom, ze vlaky by mohly mit vetsi okolky nez hloubka zlabu, a hlavne, tramvaje maji male polomery, takze by to tam normalni vlak nevytocil. Realne tedy plati pouze to, ze pokud je stejny rozchod, da s s tramvajema jezdit po zeleznicnich kolejich.

Vies na ake napatie jazdia vlaky a vies na ake jazdia elektricky ? Myslim konkretne byvale CKD. Tak asi chapes, ze po jednej elektrifikovanej kolaji to nejazdi. A tiez neviem, kde jazdia bezne elektricky po zeleznicnych kolajach.

[Colonel32]

Hochu... vies na ake napatie jazdia vlaky a vies na ake jazdia elektricky ? Myslim konkretne byvale CKD. Tak asi chapes, ze po jednej elektrifikovanej kolaji to nejazdi. A tiez neviem, kde jazdia bezne elektricky po zeleznicnych kolajach.

Samozrejme ze maji jiny zpusob napajeni... rikam jen, ze PROTOZE maji stejny rozchod, tak tramvaje MUZOU jezdit po zeleznicnich kolejich, nerekl jsem, ze bezne jezdi, ale pokud to na ty koleje das, a budes to tlacit nejakym diselem, tak to pojede...

[TomG]

Kdyz to shrneme a nebudeme resit napajeni, tak tramvaj po vlakovych kolejich pojede. Opacne pojede vlak jen tam, kde jsou dostatecne vysoke tramvajove kolejnice, protoze u tech koleji ,co maji tramvaje ve meste v asfaltu, jsou plytke na vlak.

A primarne krizovatky v legu jsou proste na hrani a taky mozna kvuli tem co stavi tramvaje,
ackoliv beznejsi jsou pro vlaky krizeni 15 a 30 stupnu.  Protoze vsak lego NENI MODELOVA ZELEZNICE a asi ji nikdy nebude. Tak LEGO tezko udela jine krizeni a podle toho poresi ostatni koleje at to jde nejak normalne napojit a zvladne to sedmilete+ dite.

[KLF]

LEGO podla mna nevyraba to "normalne" krizenie preto, lebo by im to nesadlo do geometrie tych zatackovych kolaji. Takto sa s tou 90stupnovou krizovatkou da spravit osmicka a o to im ide. Aj ked DUPLO ma inu krizovatku...

[muzzo]

Tak jaký rozchod má teda železniční kolej? 1400, nebo 1435?

[betakaroten]

Železniční rozchody v milimetrech, stručně:
Většina Evropy, Severní Amerika, Austrálie, vysokorychlostní tratě po celém světě - 1435
bývalý SSSR, Finsko, Irsko - 1524
Španělsko, Portugalsko, Indie - 1676
Afrika, Japonsko - 1067
(místní dráhy: hory - 1000
                       lesy - 762
                       fabriky - 600)

[KLF]

Tak jaký rozchod má teda železniční kolej? 1400, nebo 1435?

1435. Podobne ako elektricky vo vacsine miest. Ovsem C32 asi nevie co znamena skratka cca, ktoru som pouzil vo svojom prispevku. Znamena to circa = priblizne.