På Kloss Hold Trondheim, Norsko 21-24.4.2022

[Chairudo]

Už za pár měsíců vypukne další skvělá LEGO výstava v Norsku, registrace bude zahájená do konce roku.
Tady pro zájemce info z předchozích ročníků.

Jarní akce bude 21-24.4.2022 a jelikož je víkend předtím Legoworld v Kodani, je to suprová příležitost oba výlety spojit a mezi nimi trochu prozkoumat sever.
Kdo by měl zájem?

[danyboy]

Do Norska jedu určitě, Kodaň, jestli vyberou, tak se mnou můžeš počítat do auta. 

[Chairudo]

A máme tu registraci, má ještě mouchy ale brzy to doladí 

Informace o akci zde

registrační link:
https://pkh2022.paklosshold.no/registration

[MiHo]

Registroval jsem se.

[Chairudo]

Povinný model do Norska
http://brikkelauget.no/diskusjon/viewtopic.php?f=52&t=9305&fbclid=IwAR3tnys-bFwtiFQqUcIUAk7go3yU8u4LXexCFWfQh-K1_EOiKRL4H54h5T0

[Chairudo]

Našel jsem na Bricknerd pěkný článek o této akci, pro anglické čtenáře nebo pomocí google.translate se můžete dozvědět jak tato AFOL akce vznikala a rozvíjela se až do letošního 10 výročí

https://bricknerd.com/home/the-worlds-northernmost-lego-convention-part-1-the-start-10-22-21
https://bricknerd.com/home/the-worlds-northernmost-lego-convention-part-2-go-north-10-23-21

[milanv]

Díky za odkazy. Zajímalo mě to a po přečtení jsem dostal nápad, jak sem umístit český překlad v lepší kvalitě než google translate: český překladač LINDAT oba články přeložil myslím moc hezky, dávám přímo sem (samozřejmě bez obrázků):

The World's Northernmost LEGO Convention, Part 1: The Start
Are M Heiseldal

V době publikování tohoto článku vystoupá 90 účastníků ze sedmi zemí do města Trondheim v Norsku na devátý ročník ,,På Kloss Hold". Toto je příběh o tom, jak vznikla podle nás nejsevernější LEGO konvence na světě.

Ne, toto není obrázek z aktivit På Kloss Hold. Jeden rok jsme ale měli v tašce mamuta...

Disclaimer! Pokud víte o nějakých LEGO konvencích – jistého rozsahu, samozřejmě – které se nacházejí dále na sever od Trondheimu, prosím, ozvěte se! Možná se v Reykjavíku, Oulu nebo Fairbanksu děje něco, o čem nevíme...

Obrázek nahoře, z arktického podtématu LEGO 2018 City line, by možná mohl být tím, co vás napadne, když zjistíte, že Trondheim se nachází, vzdušnou čarou (a to se děje, i takhle daleko na sever), pouhých 560 kilometrů, tedy zhruba 350 mil, jižně od polárního kruhu. Ale i tak je klima docela dobré – normálně, když se akce koná v dubnu (k tomu se vrátíme v části 2), se teploty mohou během dne přiblížit k 20 stupňům Celsia (68 F). Je to způsobeno severním atlantickým proudem, severním prodloužením Golfského proudu, který přivádí teplou vodu na sever a opět ohřívá vzduch.

Norskem, s jehlou zaseklou v Trondheimu.

Takže, kde je Trondheim, slyším vás se ptát? Kdybyste jeli z jihu Norska až k Severnímu mysu, což je nejsevernější část Evropy, kam se dá dojet autem, byli byste kousek od poloviny cesty, když jste dorazili do Trondheimu (Norsko je dlouhá země). Nachází se na 63,5 stupních severní šířky. Anchorage, nejlidnatější osada na Aljašce, je na 61,3 a polární kruh na 65,5, takže to může znít vzdáleně, ale z Osla do Trondheimu letí v kterýkoli pracovní den nějakých 20 různých letů.

Důvod, proč tam naše jedna velká každoroční akce skončila, byla opravdu náhoda: Pět nejaktivnějších členů našeho LUGu, Brikkelauget, se tam nacházelo a spolupracovalo na malé výstavě na místní modelové železnici. Po akci Harald Kvande, který dnes akci ve spolupráci se mnou řídí (ale určitě dělá nejvíc práce na místě, protože tam skutečně bydlí), řekl ostatním: ,,Hej, počkejte, máme mezi sebou dost LEGO, abychom zaplnili malou sportovní halu, a já mám náhodou k jedné přístup. Chcete udělat výstavu?" A když se tento nápad nakonec změnil v něco konkrétního, výroční valná hromada LUGu se s ním spojila, protože lidé tam stejně chodili. Všechno se tam koulovalo (dobrá volba slova tak daleko na severu) odtamtud.

Události na úplně prvním PKH v roce 2012. Opravdu pěkná malá parta, ve které byl jeden ze současných organizátorů, certifikovaný profesionál LEGO, současný účastník LEGO Masters a vítěz Iron Builderu. Foto Øyvind Steinnes
Pomalý start

Koulovalo se to ale docela pomalu. První ročník byl sedmnáct registrovaných AFOL a soudě podle obrázku výše, zdá se, že se jim to líbilo. Během několika hodin v neděli, což byl jediný čas, kdy byla akce přístupná veřejnosti (socializace AGM a AFOL byla hlavní prioritou po zbytek víkendu), se zastavilo kolem 400 návštěvníků, aby se podívali na pěknou malou výstavu.

Akce dostala název ,,På Kloss Hold", což je slovní hříčka: Doslova to znamená ,,zblízka", ale ,,kloss" je také norské slovo pro ,,cihlu". Často se zkracuje na PKH – což je pro mezinárodní návštěvníky jednodušší, ale první ročník tam žádný nebyl. V roce 2013 jsem tam byl poprvé a Megan Rothrocková, která tam se mnou byla propagovat první LEGO Adventure Book (více o tom v mém předchozím článku), byla, myslím, první mezinárodní návštěvník – ale přesto, veškeré informace a veřejná oznámení byla v norštině.

Z PKH 2013. Všimněte si Mortenova obrovského královského paláce, který se objevil v mém prvním článku v BrickNerd! Foto Andreas Lund Hånstad

Po třetím ročníku akce v roce 2014, kdy počet registrovaných účastníků vzrostl na 42, se mezi pořádajícím týmem v Trondheimu dostavila trochu únava z akce. Nebyli připraveni se přihlásit na další ročník a v důsledku toho se rada našeho LUGu vydala hledat někoho, kdo by hostil PKH někde jinde v Norsku. Akce v roce 2015 nakonec skončila na místě blíže Oslu, s podobnou návštěvností – není to tak překvapivé, protože i když v hlavním městě a jeho okolí žije mnohem více lidí, vybudovat akci v novém místě nějakou dobu trvá.
Úplný chaos

Následující rok jsem se spojil s Haraldem, abychom vytvořili pořadatelské duo. Docela dobře jsme se poznali a uvědomili si, že jsme dobrý tým, protože jsme dobří v různých věcech a jsme také schopni spolupracovat bez přílišných třenic mezi námi (i když s celou řadou přátelských vtípků). Akce se vrátila do Trondheimu v roce 2016 a my jsme opravdu netušili, jaký počet návštěvníků můžeme očekávat. Náš rekord byl kolem 1800 z roku 2013, ale následující rok jsme měli mírný pokles a poté, co byla akce rok pryč, jsme si mysleli, že jsme trochu optimističtí, když jsme plánovali 1600.

A pak přišlo 4500 lidí.

Nečekali jsme, že zvedneme náš rekord v návštěvnosti o 146%... Foto Eduard Petrač

Byl to samozřejmě chaos. Hlavně proto, že tolik lidí nemohlo zaparkovat svá auta v blízkosti našeho krásného místa (téměř nová střední škola s velkými okny a velmi prostorným interiérem), takže to způsobilo největší chaos. Navíc nám trvalo trochu moc dlouho, než jsme dostali lidi dveřmi, takže jsme nakonec stáli dlouhou frontu lidí čekajících na nástup – a akce byla otevřená jen pět hodin.

Naštěstí většina z nich pochopila, že jsme to prostě nemohli předvídat, takže nálada před halou byla překvapivě dobrá. Když nám někteří lidé napsali na facebookovou stránku, že byli venku, viděli davy a rozhodli se jít někam jinam, jiní lidé odpověděli:

,,Stát ve frontě byla zima, ale stálo to za to! Skvělá výstava."

,,Fronta je teď mnohem kratší! Vraťte se!"

,,Zůstaňte ve frontě. Ta výstava stojí za to."

,,Stojí za to stát ve frontě. S pozdravem, zpocená maminka s šťastnými dětmi."

To bylo hned po zahájení akce. Bude tam víc lidí.
Změny na obzoru

Když se v neděli večer usadil prach a všechno bylo uklizeno, bylo určitě mimo jakoukoli pochybnost, že pořádání akce takové velikosti v Trondheimu je udržitelné. Pak se ale představenstvo našeho LUGu rozhodlo, že chtějí, aby se akce pohybovala a nezůstávala v Trondheimu, aby se lidé z jiných částí země mohli snadněji zúčastnit. A opravdu, akce 2017 byla přesunuta jinam.

Pak, v prosinci, některé nepředvídané životní události náhle znemožnily chlapíkovi, který měl na starosti PKH, strávit na něm tolik času. To samozřejmě nebyla jeho chyba a něco, co se mohlo stát komukoliv kdykoliv, ale velký problém byl v tom, že tam prostě nebyli žádní další místní dobrovolníci, kteří by mohli zaujmout jeho místo.

Řešení, se kterým přišel náš LUG board... byl Trondheim! Což znamenalo, že jsme byli velmi zdvořile a opatrně požádáni, zda by pro nás bylo možné přijmout výzvu hostit to v Trondheimu znovu... se čtyřměsíční výpovědní lhůtou.
Zobrazit fullsize 2016 (9).jpg
Zobrazit fullsize 2016 (1).jpg
Zobrazit fullsize 2016 (2).jpg
Zobrazit fullsize 2016 (3).jpg
Zobrazit fullsize 2016 (4).jpg
Zobrazit fullsize 2016 (5).jpg
Zobrazit fullsize 2016 (6).jpg
Zobrazit fullsize 2016 (7).jpg
Zobrazit fullsize 2016 (.jpg

Nahoře: Některé dojmy z PKH 2016. Klikněte pro větší verze. Fotografie Eduarda Petrače
Zpátky nadobro

Vystavovatel, který jede o míli dál, aby se ujistil, že dítě dobře vidí. A ne, není to jeho dítě.

Teď jsme nebyli nijak nadšeni myšlenkou, že by se to vůbec mělo hýbat. A rozhodně to nebylo proto, že bychom nechtěli, aby se akce konaly v jiných částech země – naopak, byli jsme přesvědčeni, že Norsko je dost velké na více než jednu výroční akci, takže bychom s radostí viděli další přidanou – ale teď, když bylo PKH tak pevně usazeno v Trondheimu, s velkou návštěvnickou základnou, mysleli jsme si, že bude lepší, když tam zůstane.

Takže pod podmínkou, že budeme moci počítat s tím, že bude v Trondheimu každý rok (protože dělat roční aranžmá je mnohem jednodušší), jsme se dohodli, že tam budeme hostit ročník 2017, a okamžitě jsme se pustili do práce na nějakých nezbytných změnách. A to je opravdu doba, kdy se zrodilo PKH, které existuje dnes.

V zítřejším článku v BrickNerd vysvětlím, co se stalo dál a jak jsme z akce udělali to, o čem několik našich vracejících se účastníků hovoří (a já se červenám, když to píšu) jako o jedné z nejlepších LEGO konferencí, na které byli...

[milanv]

The World's Northernmost LEGO Convention, Part 2: Go North!
Are M Heiseldal

Ve včerejším článku jsem vysvětlil, jak vznikla akce, o které se domníváme, že je nejsevernější LEGO konvencí na světě. Čtěte dál a dozvíte se, jak se vyvinula v to, čím je dnes – a proč byste ji opravdu měli navštívit!

Asi vás zajímá, co tento tým zkušených chirurgů dělá na obrázku hlavičky článku. Čtěte dál...

Disclaimer! Pokud víte o nějakých LEGO konvencích – samozřejmě určité velikosti – které jsou umístěny dále na sever od Trondheimu, obraťte se prosím na nás! Možná se v Reykjavíku, Oulu nebo Fairbanksu děje něco, o čem nevíme...

Jak už jsem se zmínil v předchozím článku, dohodli jsme se, že se ujmeme výzvy uspořádat v roce 2017 ročník naší akce ,,På Kloss Hold" (PKH) v Trondheimu, protože se objevilo něco, co znemožnilo zachovat původní místo konání. Pustili jsme se do práce na provedení poněkud drastických změn, aby byla akce pro účastníky ještě lepší.
Implementace změn

Do té doby bylo celkové uspořádání víkendu velmi uvolněné. Lidé dorazili někdy během pátku a vlastně tam nebyl žádný program, pak jsme strávili skoro celou sobotu vytvářením nových neoficiálních světových rekordů v pomalém nastavení, než jsme se nakonec někdy odpoledne dostali na samotnou valnou hromadu (výroční valná hromada) a večer následovala pizza. V neděli byly na výstavě provedeny finální úpravy (ano, někteří lidé to v neděli skutečně museli udělat i poté, co na to měli v průběhu dvou předchozích dnů více než patnáct hodin) a pak jsme na pár hodin otevřeli dveře pro veřejnost, než jsme vše sbalili:

Všechno sbalit, ve stylu Svein Tore

Naštěstí ne každý si zabalil věci tak dramatickým způsobem, ale formát PKH by se musel změnit, v první řadě proto, že veřejná část akce se evidentně rozrostla natolik, že se nám to vymykalo z rukou. Abychom se s tím vypořádali, přesunuli jsme valnou hromadu do jiného ročního období, protože pak bychom na to nepotřebovali dělat místo v programu, který byl v podstatě příliš nabitý – navíc to nebylo nijak zvlášť zajímavé pro případné účastníky, kteří cestovali ze zahraničí. Museli jsme také udělat něco pro nápravu davové situace a uvědomili jsme si, že máme tři možnosti:

Mohli bychom zdražit vstupenky na akce. Vstupné bylo jen 50 korun, což odpovídá zhruba šesti americkým dolarům, a každý dostal u dveří sběratelskou minifigurku. Ale to jsme opravdu dělat nechtěli, protože jako akce, kterou pořádá nezisková organizace, PKH nemá vydělávat peníze, má jen prorazit. A je hezké, že si každý může dovolit jít.

Mohli bychom zkusit najít větší místo konání. Ale to by pro nás bylo pravděpodobně dražší – a větší místo konání by také znamenalo, že bychom museli získat více obsahu. Nemá smysl mít hodně prostoru pro návštěvníky, když není nic, na co by se mohli dívat!

Nebo bychom to mohli rozšířit na dva dny pro veřejnost. Zbavit se valné hromady znamenalo, že nám bylo jasné, že můžeme jít do tohoto řešení, tak jsme to udělali. Jediná špatná věc na tom byla, že by lidé museli mít možnost dokončit přípravu v pátek, a někteří účastníci cestovali docela daleko...

Nový začátek

Takže rok 2017 byl první, kdy jsme tento formát vyzkoušeli. Ano, pátek byl trochu hektický, protože místo konání byla škola, což znamenalo, že v budově probíhalo skutečné vyučování až kolem třetí hodiny odpoledne, a my jsme mohli začít s přípravou až potom. Poté, protože místo konání bylo tak nové a vše bylo v původním stavu, museli jsme na podlahu gymnastické haly rozložit obrovské gumové rohože, aby po podlaze nechodili lidé se špinavými botami, než jsme mohli umístit jediný stůl.

Ale kromě toho šlo všechno opravdu hladce. Výstavu navštívilo něco přes 5000 lidí, což bylo o něco více než rok předtím, ale protože byla rozložena na dva dny, nebyly vlastně žádné problémy – navíc jsme byli na rozdíl od minula připraveni na dav takové velikosti. Od té doby jsme se také přestěhovali na jiné místo konání v okolí, a i když je to mnohem starší pár sportovních hal, vyhovuje nám to mnohem víc, protože prostě nemusíme být na všechno tak extrémně opatrní.

Od akce 2019 v současném místě konání o něco prostornější a ne tak nedotčené. To je dobře.

Navíc jsme se vědomě rozhodli, že z PKH uděláme mnohem více mezinárodní akci, a to ze dvou hlavních důvodů: Zaprvé, i když máme na akci špičkové norské stavitele, je vždy příjemné nechat se inspirovat jinými staviteli světové úrovně; a zadruhé, když jsem byl na mezinárodních kongresech, tolik lidí mluvilo o tom, že chtějí přijet do Norska, aby viděli naši velkolepou scenérii. Proč je nepozvat na nejsevernější akci LEGO na světě?

Já, užaslý nad obřím ferrisovým kolem Tomáše Kašpaříka, které navštívilo PKH v roce 2018
Aplikace některých dochucení

Takže jsme přidali do zážitku z PKH několik dalších vylepšení. Začali jsme dělat všechna oznámení registrovaným účastníkům, na sociálních sítích, v emailech i na samotné akci, v angličtině. Vždycky se najdou místní, kterým se to nijak zvlášť nelíbí, ale většina Norů mluví plynně anglicky, takže pro ně není problém, když to není v norštině, ale pro mezinárodní hosty je to samozřejmě obrovský rozdíl.

Pak jsme pozvali Fairy Bricks, aby přišli vybrat nějaké peníze pro jejich dobrou věc na akci, a Kevin Gascoigne, sám vrchní Fairy, přinesl nějaké darovací krabice, které jsme věnovali předškolnímu oddělení v nemocnici sv. Olava v Trondheimu (a jedna z těch krabic obsahovala sadu, kterou nakonec dostal syn mého velmi dobrého kamaráda, což jsem se dozvěděl až mnohem později – více o tom čtěte v tomto článku). Tento dar letos opakujeme znovu. Přináší to další rozměr události a bude radost se tam vrátit s dalšími krabicemi.

Kevin, já a pár šťastných sestřiček se sadami, které nakonec zpestřily dny nemocných dětí.

Vyzkoušeli jsme také zbrusu nový koncept: talk show. Ta bude předmětem pozdějšího článku BrickNerd, protože začala žít vlastním životem a rozšířila se na několik dalších akcí, ale naše představa byla taková, že já, jako profesionální novinář, povedu posezení s pár hosty a popovídám si s nimi o jejich LEGO příběhu. Cílem bylo vyhnout se suchu, které může někdy pokazit prezentaci jediné osoby, a místo toho se snažit, aby to vypadalo, že divák prostě poslouchá rozhovor mezi dvěma fanoušky LEGO. Na žádné jiné akci jsme to takto neviděli a ohlas byl ohromující, takže jsme si to nechali na pozdější vydání.
AFOL Večery k zapamatování

Nakonec jsme přidali pořádný AFOL večer s pěknou večeří a kvízem nebo něčím podobným. Měli jsme pro tuto večeři několik pěkně epických míst, jmenovitě Munkholmen, malý ostrov umístěný ve fjordu kousek od centra města a pevnost Kristiansten s výhledem na středověkou katedrálu Nidaros a zbytek centra Trondheimu. Měli jsme také sady akcí, které znázorňují tato místa, navržené naším rezidentem Lego Certified Professional, Matijou Pužarem, a místa byla vždy držena v tajnosti před účastníky, dokud se tam nedostanou.

Nastupování na loď do Munkholmen

Každý AFOL večer je zakončen aukcí (která by se také dala klasifikovat jako zábava), kde jsme měli štěstí, že jsme měli k dispozici nějaké opravdu pěkné věci. Nechceme z akce udělat tržiště, takže jsme trochu restriktivní, pokud jde o lidi, kteří si v halách zakládají obchody, ale ten, kdo dostane místo, musí akci něco vrátit, buď tím, že nabídne účastníkům slevu, nebo tím, že něco daruje do aukce, která poskytla některé dobré aukční předměty.

Věnování.

Celkově vzato nám tyto změny umožnily založit mezinárodní akci, která lidi, jak se zdá, hodně baví, a to mohu říct, protože máme spoustu opakovaných účastníků – dokonce i ze zahraničí. Někdy stráví několik dní navíc před nebo po akci, aby prozkoumali trochu více Norska, ale i když ne, město Trondheim je krásným místem pro trochu poznávání. Jeden rok jsme dokonce dostali jihoafrického návštěvníka, který nikdy předtím nebyl na pořádné akci LEGO – když je vaše úplně první akce téměř 11 000 kilometrů (více než 6 700 mil) od domova, jste oddaní. (Přivedl s sebou manželku, která se tak inspirovala, že začala sama stavět věci, když se vrátili domů. Také název jejich domovského města byl Bellville...)

Parta hlavně mezinárodních AFOL si zdánlivě užívá nějaké norské scenérie

Přesto je opravdu důležité zmínit, že i když máme rádi mezinárodní návštěvníky, převážnou část výstavy budou vždy zajišťovat norské AFOL. Je to prostě příliš drahé přepravit celou řadu LEGO přes hranice, zejména velké modely, a tam jsou celní otázky, které je třeba vzít v úvahu i. Takže je nezbytné zajistit, aby si místní i národní účastníci byli vědomi toho, že si vážíme jejich příspěvků a bez nich by se akce prostě nemohla uskutečnit. Galerie níže obsahuje pouze norské příspěvky k akci 2018 (fotografie Barryho Bosmana):
Zobrazit fullsize 32033362827_5d63101415_o.jpg
Zobrazit fullsize 32033363457_1e42e31416_o.jpg
Zobrazit fullsize 32033370277_dd2efc2697_o.jpg
Zobrazit fullsize 32033371457_1691b0175e_o.jpg
Zobrazit fullsize 32033372957_8351910b4c_o.jpg
Zobrazit fullsize 33099012008_39d07c1d8c_o.jpg
Zobrazit fullsize 40009931733_8bdbd23a3f_o.jpg
Zobrazit fullsize 40009931933_4a24aa591f_o.jpg
Zobrazit fullsize 46250158194_78c4812431_o.jpg
Zobrazit fullsize 46922508352_e7197b484e_o.jpg
Zobrazit fullsize 46922511062_c95a5f69ce_o.jpg
Zobrazit fullsize 46922510482_08b6c8143d_o.jpg
Velká oslava přichází

Letos jsme měli mít naše velké desáté výročí. Ale je jasné, že pandemie COVID-19 ukončila loňskou akci, která byla naplánována na duben 2020. Oznámili jsme, že se vrátíme v dubnu 2021, ale ani to se nestalo. Protože jsme prostě nesnesli pomyšlení, že pojedeme celé tři roky bez PKH – a to je stále jediná každoroční akce AFOL v Norsku – drželi jsme si palce a řekli jsme si, že letos v říjnu budeme pořádat PKH 9 a pak budeme mít velkou akci k desátému výročí příští rok, opět v dubnovém plánu. Což je dobře, protože veškeré globální oteplování na světě pravděpodobně nestihne říjen v Trondheimu tak pěkný, jako je duben.

Míříme v říjnu do Trondheimu (to je hlavní silnice, která tam vede z Osla). Foto od Christiana Faarlunda

Zatímco to píšu, někteří lidé se už objevili, včetně tří mezinárodních účastníků. Zítra se budeme připravovat v halách, a i když jsme teprve před necelým měsícem zjistili, že naše akce bude moci pokračovat bez jakýchkoli omezení souvisejících s pandemií, máme slušný program: Prezentace skvělých stavitelů, panel se soutěžícími z LEGO Masters Norska, neoficiální norský šampionát ve stavění rychlostních stupňů, večeři na pěkném místě, tašku s dobrotami s několika pěkně epickými částmi a krásnou sadu na akce (i když je čím dál těžší najít ikonické místa k vyobrazení).

Sbírka cihlových odznaků På Kloss Hold, od roku 2014 až po poslední akci v roce 2019. Foto Andrew Bricks

Lákám vás? Tohle nemá být reklama, ale je jasné, že pokud jste vždy chtěli navštívit Norsko a zvažovali byste přijet, velká výroční akce je naplánována na 21. až 24. dubna 2022. Bylo by milé vás tam vidět, a pokud byste chtěli vidět kousek letošní výstavy, v neděli (15:00 SEČ, 9:00 New York, 6:00 San Francisco a Půlnoc (pondělí ráno) v Sydney) se bude vysílat přímý přenos ,,zblízka", který bude možné sledovat i po skončení streamu.

Pamatujte si: Vaše sbírka cihlových odznaků prostě nebude kompletní, dokud nenavštívíte nejsevernější sjezd LEGO na světě...

Utíkejte jako o život

Oh! Ten obrázek. Ti z vás, kteří na mě narazili na sjezdech, si možná uvědomují, že občas rozdávám norskou čokoládu (může to být poděkování, může to být úplatek). No, náhodou je v Trondheimu továrna na čokoládu, velmi blízko haly na akce! Takže v roce 2019 se nám podařilo zorganizovat tovární prohlídku pro některé z účastníků akce den po akci. Netřeba dodávat, že vlasy jsou v továrně na čokoládu velké ne-ne, což znamenalo, že jsme museli nosit síťky na vlasy... a někteří z nás dokonce síťky na vousy! A jistá víla chlupatá v síťce na vousy je dodnes jedna z nejděsivějších památek, co jsem kdy viděl a něco, co mě stále pronásleduje ve snech.

Čokoláda byla ale výborná, takže to stálo za to!

[Chairudo]

Po krásném LW v Kodani jsme s Danem a jeho polovičkou pokračovali na tuto krásnou nejsevernější akci v Evropě.

Na přejetí z Kodaně do Trondheim jsme měli 3 dny, tak jsme zvolili scénickou okružní cestu západním cípem Norska s fjordy, horami a ledovci.
Cesta byla naprosto kouzelná, všude spousta sněhu, vymetená obloha a málo turistů 
Navštívili jsme jeden z nejstarších Norských kostelů, Stegastein Viewpoint, projeli se několika trajekty přes fjordy a prosvištěli kolem bohužel zasněženého ledovce Bøyabreen.

S dodávkou naloženou minimálně půl tunou Lega to byla sranda vyjíždět klikaté cestičky na vrcholky hor, a i podjíždět tunely několik set metrů hluboko pod fjordy. U jednoho takového tunelu jsem musel poprvé v životě podřadit na trojku, abych to vyjel. Těch 12 stupňů stoupání bylo určitě větší.

Ve čtvrtek jsme na večeři dorazili do točící se Tyholt Tower a v pátek vše nainstalovali.
Sobota opět Afol večeře, letos nás bylo asi 120, tak nám našli velkou restauraci v zajímavé čtvrti.
Návštěvnost byla letos trochu slabší k 5000 kvůli úžasnému počasí, lidi opět zvolili přírodu nad halou.

Po zavíračce probíhaly další talk show se zajímavými lidmi, přijel i Jan Beyer a kluci z Bricknerd magazínu.

Měl jsem letos štěstí s kostlivci a květinami, vybojovali si první místo v hlasování veřejnosti a třetí od Afolů. Dan se s festivalem umístil na krásné osmé příčce.

Po cestě zpět jsme se opět zastavili u největšího soba na světě, přetrajektili se do Německa a po 5500km jsme byli v úterý večer šťastně doma 


Zde jsou krásné fotky z výstavy od Joakima
Fotky z cesty a výstavy ode mě jsou zde, ale stihl jsem nafotit jen zlomek té krásy.