Ahoj,
už jsem TADY (http://www.kostky.org/forum/index.php?topic=52276.0) naznačoval, že bych si postavil vlastní ovladač podobný 8879 a 8884. Při čtení specifikace jsem narazil na slovo, kterému nerozumím (http://www.youtube.com/watch?v=xFV_HXsAnyg&t=1m8s). Tedy rozumím, ale rád bych si prověřil. Konkrétně příkazy:
0010 Increment numerical PWM
0011 Decrement numerical PWM
0100 Increment PWM
0101 Decrement PWM
Není mi zcela jasný rozdíl mezi nimi. Předpokládám, že bude spočívat hlavně v tom, co se stane, když bude aktuální rychlost 7 (max) a já pošlu increment; respektive naopak, rychlost je 0 a já pošlu decrement.
Nemáte to někdo v hlavě a nebo vyzkoušené?
A pokud ne, nemáte někdo na vyzkoušení originál 8884? Že bych si to odměřil? (to by bylo aktuální tak za měsíc, než dodělám vlastní 8879)
Vlastně jsem nenapsal, že se vyskytuji Praha Chodov, nebo Praha Uhříněves.
Díky
Originál 8884 ti půjčím.
Ohledně IR ovládání: dosah je velkej problém. Zvlášť pro nás co jezdíme soutěže, protože venku na slunci je IR nepoužitelný ani na 10 cm. Proto je většina LTTT aut ještě na kabel a pomalu přecházíme na nelegový Sbrick s bluetooth. Sbrick má i výhodu větší proudový propustnosti asi 3 A. Ale má nevýhodu v max. napětí 11,5 V. Tzn plně nabitá tříčlánková LiPolka (12,7 V) ho odpálí. A napětí dvoučlánků je zas zbytečně pod možnosti motorů. Já to začal řešit tím, že jsem za dvojčlánkovou Lipolku zapojil "zvyšovač napětí (https://www.pololu.com/product/2890)" nastavený na 10,5 V.
Otázka jak bude fungovat nový LEGO přijímač, který přijde s letními sety 2019. Doufám že bude výkonem aspoň na úrovni IR V2 přijímače.
Druhá možnost je napětí srazit pomocí dvou diod v sérii 12,7-1,4=11,3V
Co se týká dosahu, tak určitě značně pomůže ta rádiová verze, kterou mi poslal číňan. Doma jí podrobím nějakému zkoumání, jak se zachová při napájení 13V a jaká bude proudová zatížitelnost.
Já mám dnes na stole rozdělaný převodník z normálního modelářského rádia na PF, ale bohužel česká pošta není schopná doručovat zásilky, takže neustále čekám na nějaké součástky. Bohužel jsem použil stejný můstek DRV8833 (http://www.ti.com/lit/ds/symlink/drv8833.pdf), který se používá v 8884 V2, takže má stejné omezení na 11,5V
Ona je pro mne taková globální otázka, jestli má cenu dělat nějaký rádiový ovladač. Klidně bych mohl, vezmu NRF24L01 a přilepím k němu pár součástek a bude. Ale je otázka, jestli mi to za to stojí, jestli nebude lepší nechat rádio a ovladač na někom jiném a nevyřešit jen cestu z přijímače do motoru.
Tak převodník z RC rádia na lego PF mi funguje. Po pobavení dvě fotky spolu s 8884.
Ještě to ale není hotové, ještě mi stále pošta nedoručila dráty (je potřeba vzít dvě prodlužovačky, ty rozstřihnout a použít je kvůli konektorům. Jeden pro připojení napájení a dva jako výstupy pro motory.
Pokud by to někoho zajímalo, dejte vědět.
Mě to určitě zajímá.
OK, zrovna pro tebe mám dvě alternativy, které lze libovolně kombinovat.
Počítám s tím, že si někdy od tebe budu půjčovat tu 8884. Recipročně ti zapůjčím tuhle mojí hračku (snad mi do té doby přijdou prodlužovačky).
Pokud máš dvě prodlužovačky, tak ti postavím jeden kousek pro tebe (se stejným osazením - tedy max 10,5V).
A je to, takhle se mi točí motory když je ovládám RC rádiem: VIDEO (https://youtu.be/PxEjk2U7FC8)
Ještě budu chvíli testovat, pak bych zveřejnil návod v časopise Praktická Elektronika a až později na webu.
A na kolik tohle vyjde cenově i s tou vysílačkou? Mě pořád přijde jednodušší koupit Sbrick, připojíš k němu 4 motory, můžeš to ovládat přes aplikaci gamepadem za 250kč z Aliexpressu a zabere to v modelu minimum místa.
Tak to je pochopitelně otázka, jak to počítáš. Pokud objektivně zahrneš do ceny tablet nebo telefon potřebný pro nastavení sbrick, je tohle levnější.
Pokud počítáš cenu jako zábavu strávenou hraním si s elektronkou, je tohle stále levnější.
Pokud počítáš komerční a tržní cenu, je tohle nekonečně krát dražší, protože to prostě nekoupíš.
Ale pokud máš vysokoškolské vzdělání, tak víš, že při dělení nulou může vyjít i záporné nekonečno a to je zase pro změnu neuvěřitelně malé.
Takže sečteno a podtrženo - je to hračka jen pro ty, kteří si s ní chtějí hrát. Zhruba jako kdybych se pokoušel porovnávat cenu lega s lodičkou vyřezanou z kůry.
Nemyslím to špatně :) Hlavně mi přijde, že je to dost velký, pokud by se to dalo udělat velikostně podobný Sbricku, tak si myslím, že by to mělo větší smysl, protože nepotřebuješ mobil, který se docela rychle vybíjí.
Tak s velikostí se dá docela úspěšně pracovat. Tahle verze je dělaná tak, aby se mi tam dobře vyvíjelo a aby se na tom dobře ladilo, takže je osazená jen z jedné strany, prostředkem se táhne dlouhý debug konektor, na konci je místo pro sense rezistory a tak dále a tak podobně.
Nejvíc to ale zvětšuje ten třípinový konektor s kablíken do RC přijímače. Jinak je to jen o malinko delší, než 8884, ale o dost hubenější. Pokud by to někdo chtěl řešit koncepčně jako produkt, tak je určitě s čím pracovat.
Jo a taky - já mám na fotkách i videu své staré rádio 40MHz. To je dnes spíš považováno za archeologii. Podívej na velikost přijímače třeba v TOMTO (https://hobbyking.com/en_us/hobbyking-gt2e-afhds-2a-2-4ghz-2-channel-radio-system.html) setu, je zhruba poloviční.
Já mám tři otázky:
1) Z bateriového boxu máš připojeny všechny čtyři vodiče, tzn včetně kontrolních signálů. Využíváš je nějak? Je možné připojit libovolný zdroj klasicky přes dva vodiče?
2) Výkon! ;D ...rozumím tomu dobře, že maximální napětí i proudy jsou dané pouze použitým můstkem? Tzn tvoje řešení má stajný výkon jako 8884 V2 nebo jako Sbrick? Koukal jsem na datasheet toho můstku a odpovídá to specifikacím Sbricku jako celku.
3) Jestě k tomu snížení napětí diodami: Jak spočítat efektivitu toho snížení? Předpokládám podobnost s rezistorem, tzn el. energie se přemění na teplo. Rád bych si to spočítal a pak porovnal s účiností (https://www.pololu.com/product/2890/pictures#lightbox-picture0J9086) zmiňovaného Pololu regulátoru. Řeším to jak z důvodu výdrže akumulátorů, tak z důvodu zahřívání (pokud se někdy dokopu k tomu, to celé zavřít do "fancy lego-compatible krabičky")
Pak napiš, až budeš chtít půjčit ten 8884. Půjčím ti dva. První je funkční. Druhý mi při LTTT přestal fungovat, ale teď jsem ho zkoušel a zdá se funkční. Můžeš ho použít na potenciálně nebezpečné testování.
Citace od: Engine kdy 20.05.2019, 12:41:32
1) Z bateriového boxu máš připojeny všechny čtyři vodiče, tzn včetně kontrolních signálů. Využíváš je nějak? Je možné připojit libovolný zdroj klasicky přes dva vodiče?
Ano, totiž ne, totiž ano :)
Teda používám jen 2 vodiče a při testování jsem směle používal napájení jednou 9V beterkou. Lze napájet jakýmkoli stejnosměrným zdrojem s napětím od 7V do 10,5V. Prostřední vodiče tam jsou jen aby tam dobře držel drátek od kostičky/konektoru.
Citace od: Engine kdy 20.05.2019, 12:41:32
2) Výkon! ;D ...rozumím tomu dobře, že maximální napětí i proudy jsou dané pouze použitým můstkem? Tzn tvoje řešení má stajný výkon jako 8884 V2 nebo jako Sbrick? Koukal jsem na datasheet toho můstku a odpovídá to specifikacím Sbricku jako celku.
Ano, omezující je použitý můstek. Já tam osadi stejnýl DRV8833 (http://www.ti.com/lit/ds/symlink/drv8833.pdf), jako je použitý v 8884 V2, čistě proto, že se mi zdálo jako chytrý nápad dát tam něco na co jsou všichni zvyklí. Takže 1,5A na kanál, cca 0,5Ω - 0,7Ω
Citace od: Engine kdy 20.05.2019, 12:41:32
3) Jestě k tomu snížení napětí diodami: Jak spočítat efektivitu toho snížení? Předpokládám podobnost s rezistorem, tzn el. energie se přemění na teplo. Rád bych si to spočítal a pak porovnal s účiností (https://www.pololu.com/product/2890/pictures#lightbox-picture0J9086) zmiňovaného Pololu regulátoru. Řeším to jak z důvodu výdrže akumulátorů, tak z důvodu zahřívání (pokud se někdy dokopu k tomu, to celé zavřít do "fancy lego-compatible krabičky")
Dioda není lineární na rozdíl od rezistoru. Podívej se například do datasheetu (https://www.gme.cz/data/attachments/dsh.221-001.1.pdf) nějaké jednoduché diody (třeba 1N5408 (https://www.gme.cz/data/attachments/dsh.221-001.1.pdf)). Tady je na straně 2 uprostřed levý obrázek, kde je graf závislosti napětí na proudu. Všimni si, že při nulovém proudu je úbytek napětí téměř 0,7V, zatímco při 3A (maximum té diody) je úbytek 0,9V a při 10A je to 1V. Energie se pochopitelně mění na teplo, takže při tom maximu 3A * 0,9V bude tepelná ztráta 2,7W. pokud tedy bude na vstupu 12V a snížím ho pomocí dvou diod, tak je maximum 12V*3A=36W a úbytek dva krát 2,7W = 5,4W, takže jestli správně koukám tak 85%.
Citace od: Engine kdy 20.05.2019, 12:41:32
Pak napiš, až budeš chtít půjčit ten 8884. Půjčím ti dva. První je funkční. Druhý mi při LTTT přestal fungovat, ale teď jsem ho zkoušel a zdá se funkční. Můžeš ho použít na potenciálně nebezpečné testování.
Jo jo, musím si dodělat "vysílač", který bude schopný vytvořit všechny potřebné příkazy.
OK, ovladač (z obrázku v minulém postu) už se chová mravně, teď je čas na vyzkoušení funkcí přijímače.
Taková otázka - normální ovladač 8879 při otáčení kolečky posílá příkazy pro +1 nebo -1 rychlosti. Takže pokud zrovna točím koečkem a přijímač se s ovladačem nevidí, tak se daný povel nepočítá a při dalším kroku se pokračuje v řadě.
Druhá možnost je posílat absolutní hodnotu, takže pokud se ovladač s přijímačem nevidí například když jsem přešel z rychlosti 1 na rychlost 2, tak model při dalším kroku stejně zrychlí na rychlost 3.
To je podstatné zejména pokud používám servo, pak si mohu dovolit používat volant, ne kterém je zřejmá středová poloha.
Co si o tom kdo myslí?
V rámci svého monologu pohodím několik fotek.
Vlastní variantu na 8879 už znáte, na té není nic zvláštního.
(http://www.kostky.org/forum/index.php?action=dlattach;topic=52298.0;attach=203613;image)
Pak je tu druhá verze, která pro ovládání používá joystick z playstation. To je o trochu lepší pro ovládání autíček. Ale pořád je to infračervené ovládání (přijímač 8884), takže dobré tak po baráku.
(http://www.kostky.org/forum/index.php?action=dlattach;topic=52298.0;attach=203615;image)
Další destička je moje verze 8884, vyznačuje se tím, že se dá provozovat do 13,5V, takže napájená ze tříčlánkové baterie.
(http://www.kostky.org/forum/index.php?action=dlattach;topic=52298.0;attach=203617;image)
A pak jsou tady ještě dva kousky pro RC ovládání.
První je převodník z RC rádia na lego motory. Tenhle je zase 13,5V, takže lze napájet tříčlánkem.
(http://www.kostky.org/forum/index.php?action=dlattach;topic=52298.0;attach=203619;image)
A druhý je naopak pro napájení 4,5 - 5,5V a je určen pro maličké motory + serva v lego úpravě.
(http://www.kostky.org/forum/index.php?action=dlattach;topic=52298.0;attach=203621;image)
VIDEO (https://youtu.be/C7KyJhfXzrc) jak si vše běhá na stole.
a tady je VIDEO (https://youtu.be/HJ2Tyw9W0zs) s malým podvozkem (jako stavitel podvozků se ještě musím zlepšovat..
Monologem se nenech znervózňovat, myslím, že tohle vlákno tady kdekdo se zaujetím sleduje... pro mě je to trochu Španělsko, ale nějaké malé pokusy s bastlením mám už také za sebou.
Já Tvoje vlákno taky vidím spíš jako velice zajímavou odbornou přednášku, než jako monolog. ;)
Taktak
He he, OK.
Případně se z toho dá udělat opravdová přednáška na některém setkání.
To bych přišel i jenom kvůli tý přednášce.
Mno a kde je pro takové povídání příležitost? Koukal jsem, že Jaroměř bude celkem brzo?
Tak dneska tu máme pár fotel z oblasti, které se někdy říká "drátové porno", správné označení je "PCB rework".
Podstata je jednoduchá, vezmeme kostku 8884 (verzi 1), rozebereme a odstraníme budič LB1836M (https://www.onsemi.com/pub/Collateral/LB1836M-D.PDF), který má malé pracovní napětí a velký vnitřní odpor. Na jeho místo dáme TB6812FNG (https://www.pololu.com/file/0J86/TB6612FNG.pdf), který je o pár generací lepší. A to že má úplně jink nožičky vyřešíme pár drátkama :)
A máme tu kostku ve verzi 3, kterou lze provozovat na 13,5V (tedy tříčlánkové modelářské baterky) a má malý vnitřní odpor, takže s ní motory běhají o něco veseleji :)
Takže pozor na to, až na soutěži potkáte někoho, kdo má červeně označenou kostku 8884, tak je jasné, že poletí jako blázen :)
Ty jseš ďábel >:D
Citace od: Martins kdy 29.07.2019, 10:21:39
Monologem se nenech znervózňovat, myslím, že tohle vlákno tady kdekdo se zaujetím sleduje... pro mě je to trochu Španělsko, ale nějaké malé pokusy s bastlením mám už také za sebou.
Přesně tak! Vůbec nechápu vo co gou, ale je to zajímavé a sleduju to!
OK, sleduji několik paralelních linií, tím se to trochu kazí:
První bod bylo postavit si vlastní ovladače skoro stejné jako 8879 a 8884, ale vlastní. To se mi povedlo. Jejich jediná přidaná hodnota je, že jsou levné a že si je každej může poskládat doma.
K druhému cíli mne nasměřoval Engine, když si někde posteskl, že je taková logická díra v používání modelářských baterek. Pokud se používají dvoučlánkové (7,5V), běhají motory pomalu. Pokud se používají tříčlánkové (12V), běhají motory rychle, ale nezvládá to 8884. Proto jsem tu "svojí" verzi 8884 upravil, aby zvládala 12V a zároveň jsem pokusně upravil jednu "originál" 8884.
Další hra spočívá ve vytvoření vlastního ovladače. Používání 8879 pro ovládání autíček se mi nezdá moc ergonomické, udělal jsem si pokusně vlastní ovladač založený na joysticku. Ten je o něco lepší, ještě si dodělávám úpravu pro ovládání "tanku", čili dva pásy a zatáčíme tak, že jeden pás přibrzdíme. Ale infračervené ovladače se mi nezdají jako budoucnost.
Poslední, co se mi nejvíc líbí je adoptování normálního modelářského dálkáče (Engine mne upozornil na čínské za pár korun). Tak jsem udělal regulátor, který dělá z RC přijímače dráty pro lego motory. To se mi zdá jako dobrá cesta a funguje to parádně.
A to je vlastně všechno.
Klidně to někam přinesu ukázat, aby jste si to mohli prohlédnout a pochopit to, ale zatím nevím kam?
Ve školním roce se mohu zamluvit nějakou místnost na Strahově, nebo na Matfyzu nějakou sobotu třeba na hodinku nebo tak něco.
TADY (http://www.fucik.name/lego/HV8884/) jsem trochu popsal tu úpravu 8884 na větší napětí. Ještě tam časem doplním podklady pro plošňák.
Palec nahoru za drátoporno. ten překopaný příjmač se mi líbí.
TADY (http://www.fucik.name/lego/8879/) jsem začal popisovat mojí verzi 8879.
Edit:
Ještě než totálně odpískám infračervené ovladače, tak zopakuji, co už jsem naznačoval - pokud by se někomu do vláčků hodil ovladač jen pro jeden výstup (tedy osm samostatných ovladačů - nastavíš kanál 1-4 a nastavíš barvu kterou ovládáš - červená/modrá), tak dejte vědět. Napadá mne několik možností jak to realizovat, ale sám vlaky neprovozuji tak to neřeším.
Dnes jen pro pobavení dvě videa autíčko používající KittenBot® Geek Servo a můj ovladač rychlosti:
https://youtu.be/XKADGhoRiLw
https://youtu.be/gcRGHvnXNbs
Malej kousek do tohoto monologu.
Nacpal jsem si ESC regulátor do vnitřku "Geek Servo" motoru.
To znamená, že ho mohu připojit rovnou k RC přijímači.
https://youtu.be/DBp0vMB7Bqo
Už jsem dlouho nic nenapsal, dnes kousek sebepropagace.
V časopise praktická Elektronika - amatérské rádio http://www.amaro.cz/ v čísle 12/2019 a 01/2020 vychází první dva díly o PF.
Díky celkově za tohle vlákno. Já to zatím jen sleduju, protože se věnuju spíš elektronice na "blízké ovládání" (ovládání světýlek a motorků v relativně statických modelech s pohyblivými kousky, typu betlém) a nestavím auta na dálkové ovládání. Ale spousta těch obecných elektrikářských pozorování je cenná i pro mě. Ze všeho nejlepší by bylo se někde potkat a pořádně tyhle věci probrat. Co nový rok zahájit pořádnou kostkařskou hospodou, jako za starých časů?
Pro hospodu jsem všemi deseti.
Trochu OT, možná by to bylo pro založení nového vlákna. Pro statická blikátka jsem někdy udělal TAKOVOU (http://www.fucik.name/masinky/mini_light/#DCa) hračku.
Současný vzhled odpovídá potřebám vláčků, ale dovedu si představit předělání na lego.
Po Novém roce zkusíme hospodu domluvit.
Nějakou dobu jsme se snažili pokec na různá témata dát na sobotní večery na víkendových výstavách, ale na nich je často takový fofr a někteří z nás tam mají tak nabitý program, že v sobotu večer usínají už počínaje osmou večerní... Takže hospoda úplně zvlášť mi zní dobře - i když má zase problém, že jí chybí (bez výstavy) ta motivace lidí přijet z větší dálky. No, zamyslíme se nad tím, každé má něco.
Díky za ten odkaz na stránky s blikátky! Je to zase něco pro mě úplně nového a dávající nové možnosti! Nemusel bych třeba v betlému mít Arduino, měl bych tam u každého světýlka napevno tohodle drobečka a jen bych připojil napájení a automativcky by každé světýlko dělalo svůj efekt (ohýnek, lucernička, kometa...)
možná by stálo za úvahu si nějak naplánovat, jak mají taková blikátka vypadat?
Dovedu si představit, že každé blikátko má na sobě baterku (dejme tomu CR2032) a nevedou k němu žádné dráty.
Nebo si dovedu představit, že jsou naopak napájené z nějakého adaptéru a jsou propojená drátky.
A drátky buď na nějaké konektory, nebo třeba jen drátky, podobně jako crazy circuits (https://www.kickstarter.com/projects/browndoggadgets/crazy-circuits-unique-stem-projects-delivered-mont)?
A to samé pro vlastní LEDky? cpát je přímo na kostku, nebo na drátky jako mají PF?
Nebo cpát elektroniku do kostky jako Lego circuits (http://alemolina.design/project/lego-circuits/)?
Baterka, LEDka a drátky v podání crazy circuits (https://www.kickstarter.com/projects/browndoggadgets/crazy-circuits-unique-stem-projects-delivered-mont)
(https://ksr-ugc.imgix.net/assets/016/038/355/4046e4d1b49388642fa97280f58d22aa_original.gif?ixlib=rb-2.1.0&w=680&fit=max&v=1490722839&auto=format&gif-q=50&q=92&s=fc94166e99979b8c19faee48e4655b5f)
Já si vyrábím světýlka popsaná u MJ Brick (https://www.kostky.org/forum/index.php?topic=51165.msg251379#msg251379). Jsou to LEDky v SMD pouzdře 603, takže se vejdou i prostrčit děravým studem. Napájené jsou na tenký drát jak z cívky, ten zase projde i škvírou mezi bricky. Záměr je být schopný přidat osvětlení do už hotových modelů a nemuset nic předělávat, natož řezat či vrtat kostky. Stejně tak žádné vlastní svítící kostky - raději tyhle prcky možné dát kamkoliv pod cokoliv.
Funguje to dobře, ale má to mouchy z hlediska dlouhodobého provozu: drátky se snadno trhají, i mi přijde zbytečné je používat na vedení na větší vzdálenosti. Takže strašidelné krajiny už je používám jen na "průchod z lícu modelu dozadu", kde přes hřebínek už je to napojené dál na normální dvojlinku. Zbývá tedy druhá věc, ne přímo chyba, ale přeci jen ne úplně šikovná věc: mám to řízené centrálně pomocí Arduino (viz MJ brick). Když se to z nějakého důvodu poničí, musím shánět, jaký tam byl přesně program, spájet nové a naprogramovat. Přišlo mi po přečtení tvého návodu na ty šílené čipíky, že ty by mohly být obecnější a "diverzifikované" - maximáľně se zblázní jeden, tak přijdu o jedno světýlko a ne o všechna. A navíc jich stačí mít jen pár typů (oheň, blikání, lucernička...), klidně popsané tak, od každého cca 5-10, naházené v krabičce. A kdykoli můžu vyměnit zničený za další. Fungovala by má vize v praxi?
No a to je jen co zatím vím. Předpokládám, že vzájemnou debatou přijdeme na úplně nové věci nebo alespoň vylepšení...
OK, s tím se dá pracovat.
Ano, moje světýlka jsou taková, že stačí pár kousků a používáš je "jako kostičky z lega". Chceš oheň, dáš kostičku s ohněm, chceš lucerničku, dáš lucerničku....
Jsou naprosto nezávislé - zapneš napájení, tak blikají, vypneš, tak zhasnou.
Pokud jsem pochopil, tak není problém s tím, že si tvoříš malé ledky na drátku, které na zadní straně zapíchneš do nějakého hřebínkového konektoru. Takže pokud destička bude vybavená jen pár dírkama ⌀4,8mm, které půjdou nasadit na stud, nebo technic pin, bude to celkem v poho.
Napájení ze 3 tužkových baterek (4,5V) nebo telefonní USB nabíječky je taky v poho?
Napájení USB power bankou používám teď, protože to mám přes to Arduino, které dál pouští 3 V, na kterých můžou být ty LEDky bez odporů. Jak to udělat co nejelegantněji potom bez Arduina? Abych nevyrobil žárovky (tj. co LED ušetří oproti žárovičce, to spálím na připojeném odporu, s nadsázkou řečeno).
A k tomu provedení: přemýšlím o tom. Zatím mi přijde nejsnazší na používání úplně přestat myslet na připojení k legu. Jelikož to bude vždy použité někde v pozadí/podzemí modelu, tak vlastně nejsnazší bude, když to bude "průchodka": na jednom konci hřebínková samice, na druhém samec. A dá se to mezi ten tenký drátek a dvoulinku, kde už teď hřebínkové spojení je. Ne? A kdybych chtěl, nalepím na to tile 1x1 nebo ten tvůj nápad - zvětšit tišťák o kousek s dírou na stud. Takhle bych prostě natahal vedení k LEDkám a kdykoliv bych mohl do kteréhokoliv napojení vložit "chytrý modul". Co myslíš?
Jo, a jak to civilizovaně programovat? Jde mít nějaký programátor třeba udělaný z Arduina? (Na velkých počítačích už nejsou paralelní porty.) Abych mohl mít knihovnu těch prográmků a kdykoli si přidělat nové "kostičky".
Mimochodem, jak je to s přeprogramováváním? Můžu vzít kostičku a přeplácnout ji novým programem?
Citace od: milanv kdy 13.12.2019, 23:06:21
Napájení USB power bankou používám teď, protože to mám přes to Arduino, které dál pouští 3 V, na kterých můžou být ty LEDky bez odporů. Jak to udělat co nejelegantněji potom bez Arduina?
Měnič?
Jinak co se konektorů týče, oblíbil jsem si teď klasické koaxiální konektory, hřebínky nemám rád. Ale to nebude na moc tenké kabely.
https://arduino-shop.cz/arduino/2097-napajeci-konektor-2.1x5.5-mm-samec-dc.html
Co se týká propojení mezi sebou na napájecí straně - souosý konektor je bezva, ale je strašně velikej. Já jsem si oblíbil propojování "servo prodlužovačkama (https://www.aliexpress.com/item/4000001736995.html)" - fotka dole. Nejsou tak mohutné, mají 3 dráty, takže se dají poskládat tak, aby to bylo odolné proti otočení a tak. Navíc ty drátky jsou extra levné, moc mne nebaví je doma montovat a z Číny jich dostanu hrst za pár drobných. Koho baví je nacvakávat, tak může. Vždy dám dvojřádkový konektor, takže se dají moduly zapojovat za sebe.
Napájení z USB power banky je v pohodě, úvaha o tom, jestli je lepší napájet z 3V výstupu a nebo rovnou z 5V a marnit proud na odporu je naprosto lichá, to arduino má na sobě lineární LDO, takže se proud marní na odporu uvnitř převodníku USB/serial. Moje kostičky mají spotřebu někde kolem 1mA (i s LEDkou, samotnej procesor 300μA), takže budeš spíš řešit problém, že power banka bude usínat, protože si bude myslet, že nic nenapájí. Jo a pracují v rozsahu napájení 2-5V, takže klidně i z knoflíkovky CR2032 (https://www.gme.cz/baterie-knoflikova-westinghouse-cr2032-3v-220mah-lithiova) pár hodin vydrží.
Úvaha nad vyměňováním programu také nemá moc cenu. Procesor stojí 18,- (https://www.gme.cz/pic10f206t-i-ot-sot23-6-microchip) při kusovém nákupu, při větším množství sleva. Plošňáků bude tak 50 ~ 100 ks stát 300,- (jakékoli menší množství bude stát stejně, výroba 5ks desek 10x10cm je to nejlevnější, co je na trhu), takže nemá cenu řešit, jestli nějaký smažeš a znovu nahraješ. Prostě přidáš další. Než vypotřebuješ prvních 50ks, bude to chvilku trvat.
Ale jinak je přeprogramovávat můžeš, já používám pickit 3 (https://www.aliexpress.com/item/32847321104.html) za 200,- i s poštovným. nemá cenu řešit nic jiného, pokud budeš dělat na desku nějaký USB programátor, akorát jí zvětšíš a zdražíš.
Pokusím se něco namalovat.
(http://www.fucik.name/masinky/TheCube/DSC_0409_.jpg)
Co třeba takhle?
menší 3x3 pro jednu/dvě ledky, druhá 3x4 pro šest ledek. Třeba pro ty, kdo by si chtěli postavit KITTa (https://cs.wikipedia.org/wiki/Knight_Rider)
Díky! Samé zajímavé informace a ještě víc, co si musím teprve dohledat.
Trošičku jsi mě vyvedl z míry tou odpovědí na přeprogramování - mně nejde o cenu (našel jsem to dokonce za 11 Kč), ale o pochopení principu, jak ten čipík vlastně funguje a jak se programuje tím pickitem. (Jestli je to systém "jednou zapíšu a konec" nebo ne.) Zkusím to najít, ale kdybys měl odkaz na dobrý spíš tutoriál než tvrdou dokumentaci (datasheet), tak bych byl rád. Četl jsem tvůj článek, ale možná moc zbrkle nebo jsem to z něj prostě nevykoukal: jak se naprogramuje 50 takových čipíků, třeba čtyřmi různými programy? A jak/kde mám mít ty programy uložené, abych za rok si mohl jednoduše naprogramovat dalších 20?
Co se týče toho provedení: netrvám na hřebínkách, ale zatím mě všechno ostatní zklamalo. Ostatně ty servokonektory jsou tytéž hřebínky, akorát ta dlouhá varianta, ne?
Proč hřebínky: cena, univerzálnost (snadno udělám jakoukoliv velikost konektoru, připojím klidně pět malých vedle sebe na jeden velký atp.), nejsou závislé na tloušťce drátů na nich napájených, jsou skladné. (To jsou odpovědi i prybovi, proč zatím preferuju hřebínky.)
Problém hřebínků: nemají zámeček.
Ať ovšem zvolím jakýkoliv konektor, tak ta hlavní myšlenka je pořád stejná: u každé LEDky budu mít záměrně jeden spoj - normálně ho použiju na přechod z těch tenounkých drátků na normální dvoulinku. A kdykoliv budu chtít pro tu LEDku nějaký efekt, do tohoto spoje přidám "průchozí" modulek s tímto čipem: tj. ten modulek musí mít na jednom konci samce a na druhém samici, aby se dal vložit mezi. A dává smysl, aby byl naprogramovaný jen na jednu LEDku, ze stejného důvodu.
Citace od: milanv kdy 15.12.2019, 22:08:43
Trošičku jsi mě vyvedl z míry tou odpovědí na přeprogramování - mně nejde o cenu (našel jsem to dokonce za 11 Kč), ale o pochopení principu, jak ten čipík vlastně funguje a jak se programuje tím pickitem. (Jestli je to systém "jednou zapíšu a konec" nebo ne.)
A-ha, víc technická otázka než jsem čekal.
Procesory PIC se vyznačují tím, že jsou poměrně hodně ortogonální. Takže podle písmene "F" se pozná, že program je ve "Flash" paměti. (Paměť s garancí 10000 smazání a znovuzapsání). Pro doplnění, existuje varianta "C", to je CMOS paměť, která jde zapsat jen jednou.
Citace od: milanv kdy 15.12.2019, 22:08:43
Zkusím to najít, ale kdybys měl odkaz na dobrý spíš tutoriál než tvrdou dokumentaci (datasheet), tak bych byl rád. Četl jsem tvůj článek, ale možná moc zbrkle nebo jsem to z něj prostě nevykoukal: jak se naprogramuje 50 takových čipíků, třeba čtyřmi různými programy? A jak/kde mám mít ty programy uložené, abych za rok si mohl jednoduše naprogramovat dalších 20?
Uff, nevím moc co je na webu, ale třeba TAHLE (http://shop.ben.cz/cz/121378-mikrokontrolery-pic-bez-predchozich-znalosti.aspx) kniha je docela dobrá. Není nutné se soustředit na konkrétní typ procesoru, tenhle procesor je z řady "baseline PIC" a v té řadě jsou všechny procesory stejné, stačí si přečíst jeden a pak jen přidáváš/ubíráš nožičky, nebo třeba paměť. Na tyhle procesory navazuje řada "midrange", která je o trochu modernější, rozdíl je minimální.
Co se týká skladování a nahrávání programů. Je to hodně podobné jako Arduino (pochopil jsem, že znáš). Prostředí se jmenuje MPLAB X (https://www.microchip.com/mplab/mplab-x-ide) a přináší s sebou běžné nástroje pro programování, skladování a tak.
Citace od: milanv kdy 15.12.2019, 22:08:43
Co se týče toho provedení: netrvám na hřebínkách, ale zatím mě všechno ostatní zklamalo. Ostatně ty servokonektory jsou tytéž hřebínky, akorát ta dlouhá varianta, ne?
Proč hřebínky: cena, univerzálnost (snadno udělám jakoukoliv velikost konektoru, připojím klidně pět malých vedle sebe na jeden velký atp.), nejsou závislé na tloušťce drátů na nich napájených, jsou skladné. (To jsou odpovědi i prybovi, proč zatím preferuju hřebínky.)
Problém hřebínků: nemají zámeček.
Tady jen doplním.
Ano servo dráty jsou normální dutinky. Ty levné nemají žádný zvláštní rozměr.
Co se týká zámku a nezámku, tak tady pro doplnění vzdělání doporučím prosvištět web GESu. Oni označují verzi bez zámku jako BLS (https://www.ges.cz/cz/kabely-konektory/konektory-pro-pcb/print-konektory-bls-female-telo-bez-kontaktu-rm-2-54mm/SCCE.html) a verzi se zámkem jako NCD (https://www.ges.cz/cz/kabely-konektory/konektory-pro-pcb/print-konektory-ncd-female-telo-bez-kontaktu-rm-2-54mm/SCCP.html) (NCD tatínek (https://www.ges.cz/cz/kabely-konektory/konektory-pro-pcb/print-konektory-ncd-male-prime-do-pcb-rm-2-54mm/SCCQ.html))
Citace od: milanv kdy 15.12.2019, 22:08:43
Ať ovšem zvolím jakýkoliv konektor, tak ta hlavní myšlenka je pořád stejná: u každé LEDky budu mít záměrně jeden spoj - normálně ho použiju na přechod z těch tenounkých drátků na normální dvoulinku. A kdykoliv budu chtít pro tu LEDku nějaký efekt, do tohoto spoje přidám "průchozí" modulek s tímto čipem: tj. ten modulek musí mít na jednom konci samce a na druhém samici, aby se dal vložit mezi. A dává smysl, aby byl naprogramovaný jen na jednu LEDku, ze stejného důvodu.
Tohle by fungovalo, ALE pouze pro případ, že budeš používat pouze jednosvětýlkové efekty. Pokud půjdeš do něčeho barevnějšího, co používá víc LEDek, tak to už nefunguje. Například oheň nebo televize jsou mnohem lepší ze dvou barev. Oheň = červená+žlutá, Televize = bílá + modrá. O efektech toho typu KITT ani nemluvě.
Ale v obecné rovině to nehraje roli. je jedno, jestli si osadíš na plošňák maminky, nebo tatímky.
Ahoj,
tak mám připravené plošňáky.
Vrtané jsou 4,8mm, tak mne trochu překvapilo, že nejdou nasadit volně. Bude potřeba dírky trochu doladit nějakým pilníkem. Ale asi je to tak správně, člověk se může rozhodnout, jak se mají nasazovat.
Někdy příští týden bych snad mohl osadit první experimenty.
Parádní.A mám dotaz co takový zvukový modul jde vyrobit.
Citace od: fulda kdy 09.12.2019, 09:39:32
V časopise praktická Elektronika - amatérské rádio http://www.amaro.cz/ v čísle 12/2019 a 01/2020 vychází první dva díly o PF.
Tak jsem se nechal nalákat a musím říct, že jsem doufal ve vysvětlení, jak funguje IR přijímač a vysílač od lega, bohužel dálkové ovládání v časopise používá jiný systém. Tak se obrátím přímo zde: Rád bych si vytvořil vlastní ovládání PF přimontované na Micro:bit. Mám IR diodu, ale vůbec nerozumím, jak funguje ten IR protokol - mohl bych poprosit o pomoc?
Citace od: martindavid kdy 15.01.2020, 20:43:44
Parádní.A mám dotaz co takový zvukový modul jde vyrobit.
Tak vyrobit lze ledacos, ale jak se takový zvuk má chovat? Co se od něj očekává?
Citace od: ThomasMorta kdy 15.01.2020, 21:15:43
Citace od: fulda kdy 09.12.2019, 09:39:32
V časopise praktická Elektronika - amatérské rádio http://www.amaro.cz/ v čísle 12/2019 a 01/2020 vychází první dva díly o PF.
Tak jsem se nechal nalákat a musím říct, že jsem doufal ve vysvětlení, jak funguje IR přijímač a vysílač od lega, bohužel dálkové ovládání v časopise používá jiný systém. Tak se obrátím přímo zde: Rád bych si vytvořil vlastní ovládání PF přimontované na Micro:bit. Mám IR diodu, ale vůbec nerozumím, jak funguje ten IR protokol - mohl bych poprosit o pomoc?
Popis IR protokolu jsem v časopise nezveřejňoval, je to jen spoustu tabulek.
Znáš dokument: http://www.philohome.com/pf/LEGO_Power_Functions_RC_v120.pdf
Co je podstatné je, jak se generuje nula a jak jednička.
Máš LEDku připojenou k Micro:bit, dokážeš na něm vygenerovat 6 pulzů o kmitočtu 38kHz? Tím začíná každý bit.
Potom máme tři typy bitů:
0 = 6 pulzů a pak mezera, která odpovídá 10 pulzům
1 = 6 pulzů a pak mezera, která odpovídá 21 pulzům
start/stop = 6 pulzů a pak mezera, která odpovídá 39 pulzům.
Je to pro tebe pochopitelné?
Dokázal by jsi vyrobit a prodat zvukový generátor na parní mašinu z Lega?
Zvuk by měl být závislý na otáčkách motoru.
Legový PF konektor by se přicvaknul na motor (a asi i na BB 9V).
Reproduktor co nejmenší.
A nemělo by to být dražší než PFx brick.
Citace od: fandadolega kdy 17.01.2020, 14:38:40
Dokázal by jsi vyrobit a prodat zvukový generátor na parní mašinu z Lega?
Zvuk by měl být závislý na otáčkách motoru.
To bych asi dokázal, ale bude strašná pakárna nahrát zvukový projekt. Zvuk mašiny v sedmi rychlostních krocích a tak,
Citace od: fandadolega kdy 17.01.2020, 14:38:40
A nemělo by to být dražší než PFx brick.
Tím jsi to dost pokazil.
Testoval jsi TOHLE (https://eshop.merkurtoys.cz/zvuky-a-elektronika-c27/zvuk-parni-lokomotivy-s-houkanim-vcetne-reproduktoru-i749/) a TIHLE (https://eshop.merkurtoys.cz/zvuky-a-elektronika-c27/zvuk-dieselove-lokomotivy-komplet-vcetne-reproduktoru-i748/)?
Nevím, zda to není moc velké - nedokážeš odhadnou velikost podle těch součástek?
A v legu by se dalo brát 9 V z bateriboxu - nevím, jestli do motoru nejde impulsní proud (bylo by hezké, kdyby zvuk fungoval i pri malých rychlostech).
Nejjednodušší asi bude PFx Brick, ale mám problém, že k tomu je potřeba PF BB, který je příliš velký oproti BuWizzu a lithiový se navíc přestal dodávat (lithiový je potřeba do parních mašin, aby se nemusela rozebírat celá mašina kvůli nabíjení).
Nejlepší by bylo, kdyby BuWizzáci narvali zvuk dovnitř, samotny reproduktorek by se už někam vešel do mašiny snad.
V parních mašinách fakt není moc volného místa, pakliže mají trochu vypadat.
Citace od: fulda kdy 17.01.2020, 13:24:01
Citace od: martindavid kdy 15.01.2020, 20:43:44
Parádní.A mám dotaz co takový zvukový modul jde vyrobit.
Tak vyrobit lze ledacos, ale jak se takový zvuk má chovat? Co se od něj očekává?
Já bych potřeboval imitovat zvuk dieseloveho motorů nakladniho auta pro moje rc modely pokud je to reálně neco dělá pfx brick ale to je finančně někde jinde.
V obecné rovině - zvuk pod 2000,- nebude reálný nikdy.
Mezi lokomotivou a náklaďákem je jeden zásadní rozdíl - řazení. Pro náklaďák bude zvukový projekt docela makačka. Navíc bude dost problém "s časem", normální náklaďák akceleruje nějakou dobu, přeřazení trvá více než jednu vteřinu, ale model má mnohem kratší úseky, takže během jedné vteřiny přechází z akcelerace do brždění několikrát.
Abychom si to nějak položili to reálné roviny - jsem schopen udělat zařízení, nejsem schopen udělat zvukový projekt, na to nemám žádné prostředky.
V žádném případě se malosériovou výrobou ani nepřiblížíme strojním dekodérům používaným ve vláčcích (http://www.happymodel.cz/zimo-mx649r-miniaturni-zvukovy-dekoder-mx649-8-pinove-rozhrani-dle-nem652-s-vodici?locale=cs). malej reproduktor znamená špatné podání basů, to je jasné.
Takže znovu úvaha, jestli to stojí za to a nebo jestli by nestálo za to kanibalizovat to, co už udělali vláčkoví modeláři (https://www.kostky.org/forum/index.php?topic=52277.msg269334#msg269334).
Abychom se moc nevzdaloval od tématu světel, které je daleko dosažitelnější.
Udělal jsem tři příkladová videa, jak mohou vypadat světelné efekty pro šesti-ledkovou variantu.
První jsem nazval práce na silnici VIDEO (https://youtu.be/HBDTMJFLClc).
Druhý jsem nazval KITT VIDEO (https://youtu.be/JnrC-DQp3fI)
a třetí kometa VIDEO (https://youtu.be/Upip4tOzSfw)
Pro jedno a dvou-ledkovou variantu je seznam otevřený, mám hotového svářeče, televizi, oheň a zářivku. Ještě nějaké nápady?
Citace od: fulda kdy 18.01.2020, 16:04:35Udělal jsem tři příkladová videa, jak mohou vypadat světelné efekty pro šesti-ledkovou variantu.
Moc hezký. Proč vymýšlet vymyšlené, takže myslím, že pokud by to šlo, tak bych si nějaké od tebe rád pořídil. ;)
Já dost nerad dělám sériovou výrobu.
Ale protože se často někdo ptal, tak jsem domluvený s digi-cz.cz, že občas udělají nějaké kousky.
Pokud by jste se domluvili, tak jich nechám pár udělat. Nebo jestli to někdo bude osazovat, tak klidně předám dokumentaci, to je jedno.
Verze pro jednu ledku, zatím jsem poladil efekt zářivky a svářeče.
Svářeč má ještě vychytávku, že je i trochu se zvukem. Je mnohem lepší, když je LEDka někde, kde na ní není přímo vidět a jsou vidět jen odrazy. Vláčkaři je strkají někam do depa.
Zářivka VIDEO (https://youtu.be/TIu4I2DQjAA)
Svářeč VIDEO1 (https://youtu.be/w9XR44c_Lds) VIDEO2 (https://youtu.be/Jj9ihFoA8rY)
Oheň VIDEO (https://youtu.be/TFbSSnHyfmo) (hodně ohně, pomocí červené a žluté LED) VIDEO2 (https://youtu.be/dwhWoG-d4es) (málo ohně pomocí jedné červeno-zelené led)
Doplnil jsem videa ohně. Oheň se dá dělat pomocí červené a žluté LED, nebo pomocí červeno žluté bi-color led, nebo i pomocí červeno-zelené bi-color led. U ohně je dost potřeba, aby byly LED tak nějak schované.
Trochu jsem uvažoval nad dalšími dostupnými efekty. Možná by stálo za to udělat efekty co mají hromadnější význam. Třeba hvězdičky. Ty svítí většinu času, jen občas trochu pohasnou a zase se rozsvítí. Je to dobré, když jich je hodně, pak je obloha taková živá.
Nebo světlo do jedné místnosti. To se v náhodných časech zapíná a pak zase vypíná, jako že si někdo rozsvítil a pak zase odešel.
Ale chtělo by to nějak sledovat o co je vlastně zájem, abych nedělal videa jen tak pro nic za nic.
Citace od: fulda kdy 04.08.2019, 12:00:00
Tak dneska tu máme pár fotel z oblasti, které se někdy říká "drátové porno", správné označení je "PCB rework".
Podstata je jednoduchá, vezmeme kostku 8884 (verzi 1), rozebereme a odstraníme budič LB1836M (https://www.onsemi.com/pub/Collateral/LB1836M-D.PDF), který má malé pracovní napětí a velký vnitřní odpor. Na jeho místo dáme TB6812FNG (https://www.pololu.com/file/0J86/TB6612FNG.pdf), který je o pár generací lepší. A to že má úplně jink nožičky vyřešíme pár drátkama :)
A máme tu kostku ve verzi 3, kterou lze provozovat na 13,5V (tedy tříčlánkové modelářské baterky) a má malý vnitřní odpor, takže s ní motory běhají o něco veseleji :)
Takže pozor na to, až na soutěži potkáte někoho, kdo má červeně označenou kostku 8884, tak je jasné, že poletí jako blázen :)
Mimochodem, jedna takhle upravená kostka mi doma zbyla. Původní majitel si přál, aby se dostala do dobrých rukou.
Pokud se včas ozvou dobré ruce, které mají o kostku zájem, je k dispozici zdarma, pokud s ní nebudu muset na poštu.
P.S. Raději bych někoho, kdo má za sebou nějaké prezentace svých modelů.
Citace od: HD kdy 29.07.2019, 10:51:59
Já Tvoje vlákno taky vidím spíš jako velice zajímavou odbornou přednášku, než jako monolog. ;)
Znovu se vrátím k tématu přednášky.
Pokud by byl zájem, tak klidně nějakou udělám, ale stále platí má otázka: "Kdy a kde je vhodné místo"?
Pak také mohu nějak sepsat své znalosti do nějakých článků. Normálně píši články do amára (http://www.amaro.cz/), tam je ale jiná komunita čtenářů.
Což mi vlastně připomíná, že bych rád věděl, o jakou část tématu je zájem? Mohu si připravit podrobný rozbor infra protokolu, ale pak bych třeba zjistil, že ten zrovna nikoho nezajímá. Tak pokud někoho z lego elektroniky něco zajímá, tak mi to prosím naznačte předem. Nemám moc odhad na to, jaká je tu schopnost a ochota si dělat vlastní elektroniku.
A nebo mohu udělat nějaké konečné řešení a tím je rozdat co mám (a nepoužívám) a nechat to plavat.
Náhodou, i když už lego ukončilo životní cyklus PF, tak to neznamená že o to není zájem. Nemyslím, že by jsi to měl zabalit, je to dobrý a tvořivý koníček.
Ale co bych poradil je navázat na nový Powered up, tady budeme asi všichni potřebovat vymyslet jak adaptovat PF do tohoto systému a opačně. Třeba já bych uvítal připojení XL motoru k BT hubu, s tím že bych umístil snímač otáček někde jinde v modelu...
To má několik zásadních nedostatků. Lego se celkem hodně snaží o vendor lock na Powered up. Já sám jsem se rozhodl do této technologie neinvestovat a abych nad ní dělal nějaké experimenty, tak bych potřeboval vzorky, které s velkou pravděpodobností poškodím.
Nemyslím, že vendor lock je prvoplan Lega. Naopak mi to prijde že to nechali dost otevřené. Je asi začátky jsou těžší než u IR ke kteremu dali protokol k dispozici hned . Vývoj je něco stál takže to tu s námi chvilku pobude, takže se tomu moc kostkařů nevyhne...
Citace od: MeNadruhou kdy 02.05.2022, 00:23:33
Nemyslím, že vendor lock je prvoplan Lega. Naopak mi to prijde že to nechali dost otevřené. Je asi začátky jsou těžší než u IR ke kteremu dali protokol k dispozici hned . Vývoj je něco stál takže to tu s námi chvilku pobude, takže se tomu moc kostkařů nevyhne...
Ahoj,
co byla příčina a co důsledek je těžké se dnes dohadovat. Každopádně třeba konektory pro připojení motorů jsou velmi těžko sehnatelné. Asi z pohledu běžného uživatele je to správně, alespoň se nikdo nepokouší cpát do kostek různé telefonní kabely a spol. Z mého pohledu je to hodně komplikací, které mne vedou k tomu, abych přechod odkládal.
Navíc jsem celkem dost spokojen s tím, že jsem nahradil PF za normální modelářskou vysílačku. To je myslím mnohem praktičtější.
A po pravdě - komu by se chtělo si koupit "novinku" jen proto, aby jí začal rozebírat na prvočinitele, navíc s vědomím, že může něco poškodit.
To je pravda že ty konektory to ztěžujì.
Ale co se týče toho co je uvnitř tak tadyna teto strance (https://bricks.stackexchange.com/questions/15530/what-internal-electronics-does-the-control-technic-hub-88012-use) se nechá podívat, nehledě na to ze to musi byt veřejné (ROhS certifikace)
Citace od: MeNadruhou kdy 04.05.2022, 00:22:11
To je pravda že ty konektory to ztěžujì.
Ale co se týče toho co je uvnitř tak tadyna teto strance (https://bricks.stackexchange.com/questions/15530/what-internal-electronics-does-the-control-technic-hub-88012-use) se nechá podívat, nehledě na to ze to musi byt veřejné (ROhS certifikace)
To ano, podívat se mohu. Dokonce zjistím, že je tam to co jsem čekal - zelená laminátová deska a procesor z mobilního telefonu. To ale nic neříká o tom, co kde běží za signály.
Tak jako na mobilu má každý své aplikace, tak tady také běží nějaká aplikace, která něco dělá. A aby člověk zjistil jaká a co, tak potřebuje trochu jiný pohled. Třeba osciloskopem, nějakým analyzátorem a tak.
Edit: koukám, že tam zase používaní ty nešťastné 10 V sanyo (https://www.pololu.com/product/399) drivery, které se doporučuje už několik let nedávat do nových konstrukcí.
Jenom pro pobavení, na instructables (https://www.instructables.com/RC-Remote-Control-to-Lego-Power-Functions/) jsem přidal návod na připojení PF motorů k normálnímu RC přijímači.
Ještě jsem se přihlásil do microcontroller contestu (https://www.instructables.com/contest/microcontroller22/). Tak od úterka nezapomeňte pro mne hlasovat :)
(zatím čeká na schválení, v pondělí odpoledne amerického času)