DOPORUČENÁ LITERATURA: knížky i jiné zdroje o rytířích a středověké architektuře

[Aki]

Protože všichni hledáme pro své výtvory nějaký podkladový materiál, napadlo mne, že bychom si zde mohli doporučovat nějakou tu litertůru, ze které čerpáme svá "moudra". Někomu možná postačí přečíst si dějepis, ale už jsem byl i požádán o nějakou knížku o středověké architektuře a tak. Takže proč trochu neodbočit od lega a nestrávit nějaký čas u knížky, tak abychom své znalosti zase mohli u lega využít.

První knížkou kterou vám vřele doporučím je Meč a kříž - rytířské bitvy a osudy I 1066 - 1214. Autorem je Jiří Kovařík, vydala Mladá Fronta, ISBN 80-204-1289-1. Kniha má 278 stran.


Dozvíte se zde nejenom, kdo je to vlastně rytíř a jak se tento termín s postupem věků proměňoval, ale také mnoho zajímavé historie (pěkně a čtivě podané), taktiky i dobových reálií. A toto již o knize píše autor:

Zahrnuje (kniha) raný středověk, čas meče, tedy dobu zrození rytířstva, i kříže, v jehož jméně rytíři vyjížděli do nejedněch bojů a táhli jako dobyvatelé i obránci daleko od svých hradů. Budeme sledovat rytířské bitvy Hastingsem počínaje a takřka vzorovou bitvou u Bouvines konče, tažení i životní osudy těch, kteří by mohli naši představu o ratířích a rytířských válkách oživit, upřesnit a nejednou i zbavit pozlátka. Kdo nám může být lepším průvodcem než hluboce věřící Godefroy z Bouillonu, jak Odysseus lstivý a statečný Bohemund z Tarenta, turnajový borec Guillaume le Maréchal, divoký truvér Bertrand de Born či obávaný a přesto opbdivovaný protivník křižáckých válečníků, sultán Saladin


A toto se ještě píše na Kosmasu

Je to sonda do válečnických zvyklostí, rytířských ideálů, jež se nejednou s realitou kříží, událostí, vojenské techniky, historie zbraní, zbroje a jejich použití. První svazek zahrnuje bitvy u Hastingsu, u Bouvines, 1. křížovou výpravu a dobytí Jeruzaléma, bitvu na Moravském poli, válku na severu, bitvu na Čudském jezeře a bitvu u Hattínu.

[Aki]

Další moc zajímavé tituly jsem objevil v Levných knihách.
Jde o obrazové publikace shrnující architekturu v českých zemích. Každému slohu je vždy věnován jeden svazek. V úvodu najdete jak pojmosloví, tak i popis a zákonitosti typických tvarů daného slohu.

Doposud vyšlo:
Románský sloh, Renesance, Baroko, Secese, Moderní architektura Klasicizmus.
Mám dojem, že jsem zahlédl i Manýrismus.
Každý titul stojí 69 Kč, tištěno na křídovém papíře a opravdu naplněno velmi kvalitními barevnými fotografiemi, jak celků, tak detailů. Vřele doporučuji, každému, kdo chce stavět nějaké ty domečky. 

[Aki]

Dalším hodně zajímavým materiálem je edice Lidových novin Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska

Asi to bude pro většinu stavitelů naprosto nudné či těžké čtení, ale všechny díly jsou doplněny bohatým obrazovým materiálem. Fotky které knihy obsahují (až na křídovou asi 10 stranou přílohu ve středu knih) jsou černobílé a ne moc kvalitní (minimálně tiskem), kromě nich je zde však plno pérovek s nákresy hradů, které v v daném období patřily tomu rodu, o kterém je kniha. Jelikož se tyto neustále prodávaly, kupovaly měnili, dědily, stavěly atd. je takovýchto nákresků opravdu docela dost. U některých je dokonce zachycen stavební vývoj těchto.
(Začínám dokonce uvažovat o případném naskenování těchto náčrtů, pro lepší práci s nimi.  )

A nyní několik údajů:
Hrabišici - páni z Rýzmburka
ISBN: 80-7106-498-X; NLN; 2002; 391 stran; cena: 279,- Kč.
Lichtenburkové
ISBN: 80-7106-579-X; NLN; 2003; 586 stran; cena: 355,- Kč.
Páni z Kravař
ISBN: 80-7106-682-6; NLN; 2004; 488 stran; cena: 295,- Kč.
Páni ze Sovince
ISBN: 80-7106-735-0; NLN; 2005; 408 stran; cena: 295,- Kč.
Páni z Kunštátu
ISBN: 80-7106-683-4; NLN; 2006; 712 stran; cena: 359,- Kč.

[Jindroush]

Tohle jsi viděl?

http://www.eruditus.cz/knihy/vladimir-brych-jan-rendek/ceske-hrady-a-zamky

Je to povrchní, ale pro získání přehledu IMO dobré. 800 stran plných fotek.
Poměrně mě tedy překvapilo, že České jsou skutečně jen 'české'. 

[Aki]

V souvislosti s mojí výstavbou části městského opevnění jsem narazil i na tuto knihu:

Encyklopedie městských věží v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Sám ji ještě nemám, ale docela hodně by mne zajímalo zda jí někdo z vás nezná. Podle anotace i ukázek se mi jeví jako velmi dobrá. Znáte jí a co o ní soudíte?
_____________________

A Libri má v přípravě vydání ještě další podobné publikace: Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku   

[Aki]

V souvislosti s mojí výstavbou
Sám ji ještě nemám, ale docela hodně by mne zajímalo zda jí někdo z vás nezná. Podle anotace i ukázek se mi jeví jako velmi dobrá. Znáte jí a co o ní soudíte?

Tož jsem si jí pořídil a je naprosto skvélá. Krátké historické info o věžích, ke každé několik černobílých fotografií, náčrty půdorysů (i po patrech), několik barevných stran ve středu knihy... hlavně si ale člověk udělá skvělou představu a získá mnoho typů, po kterých pak může dál cíleněji pátrat.
Například mne naprosto rozhodila gotická věž v Kadani.....

[Achad]

Tak já bych teoreticky taky mohl něco rozumnějšího k tomuto tématu říci, neb přeci jen dokončuji po mnoha letech studium historie na naší univerzitní matičce, zvláště, když mám zaměření na evropský středověk...
Z hlavy včil opravdu nenapíšu pár titulů k tématu, ale pokud vím a co jsem si všiml, tak nakladatelství Libri (nechci dělat reklamu) vydává poměrně obrovskou spoustu encyklopedických publikací, které jsou plné obrazového materiálu. Možná právě proto, že jsou encyklopedické, nejsou středem mého zájmu...
Ale třeba takový osmidílný svazek Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od výše jmenovaného nakladatelství, by zřejmě mohl být vhodným materiálem pro poznání architektonických krás našich měst a městeček.
Další, co vím - encyklopedická řada "Technické památky" by taky mohla něco nabídnout (ostatně viz jejich stránky) - zřejmě obrovské množství obrazového materiálu co se týče pevností, mostů, mlýnů a zřejmě i mnoha dalších staveb...

Jinak pokud bych měl (za pár měsíců asi i jako odborník) doporučit něco konkrétního, co alespoň trošku souvisí se "středověkým legem", tak pro demýtizaci přinejměnším jednu takovou zajímavou publikaci:
DUBY, J.: Neděle u Bouvines 27. července 1214. Praha, Argo 1997 (http://www.kosmas.cz/knihy/2372/Nedele-u-Bouvines-27-cervenec-1214/) Ačkoliv je poměrně kratičká, nečte se zrovna nejlépe. Přesto bortí jeden silně zažitý mýtus o středověku - a to, že středověká bitva byla plná smrti a vraždění. Holt, opak byl víceméně pravdou, alespoň co se šlechty a vznešených bojovníků týče...

Ovšem - bohužel - jinak se spíše zajímám o politický ráz dějin a architektura jde tak trošku mimo mě. Ale pokud narazím na něco zajímavého, určitě sem napíšu alespoň zmínku!

[Aki]

Další velice zajímavou knihou je v loňském roce vyšlá:
Panská sídla západních Čech - Plzeňsko
Tomáš Karel, Luděk Krčmář

Sám jsem jí tedy ještě nepořídil, ale reference na ní mám velice dobré. A pak považte: Encyklopedie panských sídel, hradů, zámků a tvrzí ve sledované oblasti. Jednotlivá hesla obsahují lokalizaci sídla, stručnou historii, popis objektu, u zaniklých popis místa, seznam dostupné literatury, u stojících sídel fotografie (celkem přes 400 fotografií). Mapová příloha.

Tahle kniha navazuje na:
Panská sídla jižních Čech
Pavel Koblasa, Daniel Kovář


Obě budu zcela jistě v brzku pořizovat. 

[Jožka7]

Pokud vás zajímá, jak se žilo na středověkém hradě, jak byl takový hrad vybaven i jak se stavěl (a bořil), vřele doporučuji toto:

UNGER, Josef: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Vydala Nadace Universitas Masarykiana a nakladatelství NAUMA, Brno 1999.

Je to přepracovaná habilitační práce jednoho z nejvýznamnějších současných moravských archeologů středověku a vychází z jeho komplexního výzkumu hradu Lelekovice u Brna - mimochodem v současné době stále jediného systematicky archeologicky prozkoumaného a komplexně vypublikovaného moravského hradu.

Mimochodem, právě v Lelekovicích se ukázala mimořádná důležitost archeologického výzkumu, ten hrad byl předtím zcela neznámý, podle písemných pramenů se tam uváděla tvrz od 13. do 16. století.
Ve skutečnosti se jednalo o hrad, existující zhruba 60 let od 40. let 14. století do počátku 15. století (snad roku 1401).
O předchozím sídle místní šlechty pak není známo nic a u následného sídla rovněž tápeme.  

[peter]

Když už se toto téma připomnělo, tak sem hned jednu knížku přidám. Na výstavě v Roztokách se též objevila a stala se i velkou inspirací pro diorama obléhání Linhio hradu. Jelikož tuto knížku též vlastním, tak i já z ní čerpal při tvorbě mých pánů s družinami. Jde o celkem tenkou čtvercovou knížku od Petra Klučiny - Jak válčili husité. Bohužel v dnešní době bude asi docela obtížné ji sehnat, ale snad antikvariáty či knihovny by mohli přinést ovoce

[Fox666111]

Pokud mohu doporučit tak sice ne literatura ale na custom torsa by jsme mohli čerpat ze stránek skupiny SHŠ kde šermuji: http://www.kralupy.cz/fortuna/index1.php?action=uvod.php3

[S.t.a.l.k.e.r.]

Kto má v blízkosti väčšiu knižnicu s dobrým fondom periodík tak sa môže pozrieť do časopisov "Památky", "Památky a příroda" a "Zprávy památkové péče". Časopisy v minulosti viac krát menili názov ale obsahujú množstvo zaujímavostí o kultúrnych pamiatkach.

[Aki]

Pokud mohu doporučit tak sice ne literatura...

Tak to já literaturu doporučím  :
Každý stavitel zabývajícím se i okrajově středověkem by měl vědět co je to prampouch, fortna, soutky či rejhny, nebo také skřipky, latrán, kotce atd.
Přiznej te se kdo ví o čem jsem nyní psal?
Ti co to neví a nebudou zde poučeni se to mohou dozvědět ve výborné knize Františka Hoffmanna Středověké město v Čechách a na Moravě. Jde o druhé doplněné vydání vyšlé loni v NLN:

[Aki]

A ještě dvě knihy stojí za to:

Výše jsem doporučoval Encyklopedii městských věží a před nějakou dobou vyšla od stejného autora i Encyklopedie městských bran. Rozhodně doporučuji:


Nedávno jsme s Ryxem probírali při příležitosti jeho stavby svatobartolomějského kostela pro výstvu v Roztokách zda u něho umístit zvonici a jak by měla vypadat.
I zde by se daly najít odpovědi:

[S.t.a.l.k.e.r.]

Ešte dve knihy z vydavateľstva Magnet Press. Je to o technikách, zbraniach, opevneniach, taktike, ...

[Ryxe]

Tuto knihu bych doporučil všem, kteří se středověkem začínají, najdete tu dost různých termínů, které se mohou hodit jak při stavbě, tak i při diskuzích o tomto tématu. Termíny jdou abecedně po sobě. Ilustrace jsou velmi jednoduché, ilustrativní, vcelku přehledné.
Jedná se o knížku malého formátu z edice OKO od Albatrosu.

[Colonel32]

H. Beam Piper: Bůh střelného prachu

Povídka v češtině vyšla pouze jako součást sci-fi výběru Staré dobré kusy, v originále Gunpowder God.

Velmi dobrá povídka, kde se hlavní hrdina, policista z 20. století, pomocí jakéhosi teleportu přesouvá do alternativní historie cca 15. století, a díky znalosti, jak vyrábět střelný prach se z něj stává místní hrdina a vojevůdce. Pro hradaře je velmi přínosná především pasáž o útoku na pevnost Tarr-Dombra.

Bohužel pokud nemáte vkus na sci-fi, těžko se vyplatí kupovat celou knihu kvůli jedné povídce. Ale můžete se po ní alespoň zkusit podívat při návštěvě veřejné knihovny.

[Splinter]

Miroslav Plaček/Matin Bóna: Encyklopédia slovenských hradov. 2007.

V tejto knihe sa dá nájsť veľa inšpirácii k stavbe hradov nakoľko takmer ku každému tu spomenutému (spomína sa 150) je priradený aj nejaký ten pôdorys, fotka či ilustrácia a stručná história. Kniha obsahuje aj krátky slovníček pojmov a odporúčanú literatúru.

Sú dve jazykové verzie:
           česká           a         slovenská


Zaujímavá je aj cena, za ktorú sa dajú kúpiť v obchodoch. Kde slovenská mutácia je lacnejšia. Aj keď sú obsahovo rovnaké.

[Colonel32]

http://www.guedelon.fr/

Vřele doporučuji shlédnout video o tom, jak se staví historický hrad - ve skutečnosti.

[germik]

H. Beam Piper: Bůh střelného prachu

Velmi dobrá povídka, kde se hlavní hrdina, policista z 20. století, pomocí jakéhosi teleportu přesouvá do alternativní historie cca 15. století, a díky znalosti, jak vyrábět střelný prach se z něj stává místní hrdina a vojevůdce. Pro hradaře je velmi přínosná především pasáž o útoku na pevnost Tarr-Dombra.

Zvláštní, ta zápletka mi docela připomíná Proud času od Michaela Crichtona .
A to už se dostávám oslím můstkem tak kam potřebuji. V této knize jsem se dočetl o zajímavém typu vodního mlýnu - přes řeku je postaven "most" a po celé jeho délce jsou rozmístěna vodní kola (třeba 10). Docela mě to zaujalo, a tak sháním nějaké bližší info (popř. nejlépe nějaké obrázky). Bohužel se mi nic nepodařilo po netu najít - asi zadávám špatnou vyhledávací předvolbu... Ví někdo z Vás o čem je řeč? Aspoň třeba jak tomu správně říkat nebo tak...
   Dal jsem to sem, protože jsem nevěděl kam jinam...

[cendix]

Asi to sem úplně nepatří, ale tato událost určitě ovlivní kastellologii

http://www.novinky.cz/kultura/279343-zemrel-archeolog-durdik-specialista-na-hradni-architekturu.html

[Systematik]

... dočetl o zajímavém typu vodního mlýnu - přes řeku je postaven "most" a po celé jeho délce jsou rozmístěna vodní kola (třeba 10). Docela mě to zaujalo, a tak sháním nějaké bližší info (popř. nejlépe nějaké obrázky). Bohužel se mi nic nepodařilo po netu najít - asi zadávám špatnou vyhledávací předvolbu... Ví někdo z Vás o čem je řeč? Aspoň třeba jak tomu správně říkat nebo tak...
   Dal jsem to sem, protože jsem nevěděl kam jinam...

To mi připomělo příspěvek od Akiho, jestli to nebude něco podobného...

[linhi]

Tak to je veliká ztráta....

[Hardegon]

Asi to sem úplně nepatří, ale tato událost určitě ovlivní kastellologii

http://www.novinky.cz/kultura/279343-zemrel-archeolog-durdik-specialista-na-hradni-architekturu.html

Tak dlouho jsem odkládal účast na jeho přednáškách, až je pozdě. 

[Aki]

... dočetl o zajímavém typu vodního mlýnu - přes řeku je postaven "most" a po celé jeho délce jsou rozmístěna vodní kola (třeba 10). Docela mě to zaujalo, a tak sháním nějaké bližší info.

To mi připomělo příspěvek od Akiho, jestli to nebude něco podobného...

Sice je to trochu ot, ale třeba to ještě pomůže:

Pokud byl mlýn postaven přímo na říčním toku, muselo být mlýnské kolo konstruováno tak, aby mohlo reagovat na různě vysoký stav vody. Některé mlýny byly proto postaveny celé přímo na pontonových lodích a volně ukotveny u břehu, takže na změnu stavu vody reagovaly automaticky.

No a proč by ty pontony nemohly být seřazeny vedle sebe přes celou řeku až do jakéhosi mostu. Sice jsem o tom sám neslyšel, ale to ještě neznamená že to tak být nemusí.

[germik]

No, ono to v té knize (Proud času - Michael Crichton) bylo tak, že byl přes řeku (nevim jestli celou, nebo jen od břehu k ostrůvku) byly pilíře a na nich (pevný asiže) mlýn - 4 kola - jedno u obilného mlýnu a 3 u kamenné stavby kde byla nějaká kovárna apod... Psalo se tam o systému jakýchsi hrází které byly na řece před mlýnem... Byl tam i docela pěkný obrázek, ale ten jako jedinej z knížky na netu nikde neseženu

[germik]

Ano je to ono - já ji měl půjčenou dvakrát ale nikdy mi to oskenování nevyšlo... je to fotka na začátku kapitoly Mlýn ... někde v druhé půlce knihy 

[germik]

Ano, přesně on ;-)

[Systematik]

Ano, přesně on ;-)

Takže oskenováno, ale kvalita stejně nic moc, přecejenom, z béžovýho papíru takhle malý... škod, že to nebylo na křídovým papíře.
A koukal jsem, že by to mohla být víceméně rekonstrukce, Crichton v prologu cituje knížku
Stoletá válka ve Francii od M.D.Backese, kde se píše o ,,slavném mlýnu na řece Dordogne"...
Ale podle této diskuze je to údajně v Bezenac ve Francii...

Edit: tak Stoletá válka ve Francii od M.D.Backese je fiktivní kniha... 
Edit2: ještě celkový pohled na dějiště románu - tu

[Colonel32]

http://technet.idnes.cz/patnact-stovek-brnanu-pobilo-osm-tisic-svedu-presilu-porazili-lsti-11z-/vojenstvi.aspx?c=A121211_141131_vojenstvi_kuz